Norská vláda chce do roku 2040 provozovat asi 1 500 větrných turbín, dohromady by měly vyrábět 30 GW elektřiny
Norská vláda chce do roku 2040 provozovat asi 1 500 větrných turbín na moři. Ty by mohly vyrábět až 30 GW elektřiny a dodávat tak obnovitelnou elektřinu nejen Norsku, ale i ostatním evropským zemím.
Norský premiér zahájil plán rozsáhlých investic do pobřežních větrných elektráren. Těch by do roku 2040 mělo být v zemi asi 1 500 a jejich výroba by měla dosáhnout až 30 GW elektřiny. Vláda nyní zahájí práce na zmapování nových oblastí podél pobřeží, kde by bylo možné nové větrné turbíny vystavět.
Díky příznivým povětrnostním podmínkám, jsou oblasti v okolí Norska velmi výhodné pro rozvoj větrné energetiky. Ta by měla pomoci zemi s rychlým snižováním emisí skleníkových plynů a přechodem na obnovitelné zdroje energie. To přitom bude i důležitý milník v historii země.
Ta je totiž dlouhodobě známá především jako jedna z evropských ropných velmocí. Světově pak země byla v roce 2020 v desítce zemí, které exportují největší množství ropy na světě. Norsko navíc díky vlastnímu fondu, který využívá finance získávané z ropy patří mezi jednoho z největších světových investorů a výnosy z fondu využívá na důchodový systém, ale zachovává jej i pro další generace. Přes to by se Norsko v budoucnu ropy zbavilo a už v současnosti jsou některá nově objevená ložiska ropy ponechána bez těžby.
Výstavba rozsáhlých větrných parků v severských zemích ale může být výhodná nejen pro ně samotné. Díky propojení evropských energetických sítí může v budoucnu z přebytků těžit celá Evropská unie, která tak dramaticky sníží své emise skleníkových plynů.
