Nejnevkusnější vánoční dekorace všech dob. Pamětníci socíku si je pamatují dodnes
Některé doplňky měly navodit v domácnosti sváteční náladu, ale namísto toho často vyvolaly rozporuplné pocity. A jeden konkrétní nejspíš zůstane v paměti celých generací, i kdyby na něj chtěli zapomenout. Když o této igelitové „kráse“ totiž někomu z pamětníků socíku řeknete, hned přesně ví, která bije. Dnes by si to ale naštěstí domů nedal už téměř nikdo.
Lesk, třpyt a pár vzorů, které se pořád dokola opakovaly. I dřív se Češi snažili udělat si to doma o vánočních svátcích hezké. Jenže to, co někomu mohlo připadat hezké před pár lety, by teď spousta jiných zavrhla. A přesně takové jsou vánoční dekorace, které dřív ležely na stole snad každé domácnosti. Zdály se být praktické, slavnostní, a tehdy snad i moderní. Teď už ale při vzpomínce na ně lidé kroutí hlavou a říkají, že to byl neskutečný kýč.
Kousek, na který se nezapomíná
Možná jste ho měli doma i vy – typický vánoční ubrus z dob socialismu. Lesklá igelitová věc s výrazným potiskem, která by už dnes nejspíš u interiérových designérů neprošla. Byly na ní nezapomenutelné vzory – od svíček a zvonků až po chvojí.
Šlo přesně o ten kousek, který měla snad každá domácnost. A i když tento ubrus členové rodiny vytahovali ze skříně jen jednou do roka, jen tak někdo na něj nezapomněl.
V době, kdy byl výběr podobných doplňků do interiéru ještě omezený, se moc neřešilo, jestli je ubrus vkusný, ale jestli je spíš vůbec nějaký k sehnání. Dnes na to Češi vzpomínají s nostalgií, a často i s pobavením. Tehdy to totiž býval vrchol slavnostního počínání, který by dnes většina při štědrovečerním prostírání už raději vynechala.
Proč byl tak populární?
Jeho hlavní výhodou byla bezpochyby praktičnost. Byl totiž lehce omyvatelný, odolný a přežil opravdu všechno – rozlitý čaj, spadený kousek smažené ryby i lžíci bramborového salátu, která upadla při nabírání na talíř. To ocenily především rodiny s dětmi, které nemusely hned při první nehodě vyměňovat ubrus za nový.
Kromě praktičnosti byl tento typ ubrusů ale i vysoce funkční a „trvanlivý“. Oproti klasickým textilním ubrusům se nemusel prát ani žehlit, a jen tak se nezničil. A v té době? Věřte tomu nebo ne, byl opravdu považován za moderní.
Vánoce dřív téměř v každém bytě nebo domě díky tomuto ubrusu vypadaly podobně. Nabídka byla skutečně velmi omezená, a vzory se tak dost opakovaly. Když tedy Češi chtěli zakrýt běžný nábytek a starší stůl něčím „svátečním“, igelitový ubrus byl jasná volba. Svou zářivostí vytvořil pocit čistoty a novoty – a přesně to bylo o Vánocích žádoucí.
Dá se ještě sehnat?
Pro většinu lidí dobrou zprávou je, že se tento klasický lesklý igelitový ubrus z dob socialismu dnes už téměř nikde nedá sehnat. Špatnou zprávou ale je, že i dodnes existují kousky, které tento výjev tak trochu nahrazují. V některých obchodech totiž narazíte na levné vánoční ubrusy a prostírání z umělých materiálů, které ubrusy ze „socíku“ až nápadně připomínají.
Přeplácané motivy, kombinace zlaté, červené a zelené, nebo i typické vzory – obrovské hvězdy, svíčky a nápisy „Veselé Vánoce“ přes celý stůl. To vše působí na první pohled tak trochu jako „závan minulosti“. Rozdíl je v tom, že kdysi to byla jedna z mála možností, které jsme při koupi ubrusu měli. Dnes už si můžeme zvolit ze spousty jiných, a těmto nevkusným doplňkům se vyhnout.
Tomuhle se raději vyhněte
Současné trendy se od těch ze socialismu dost výrazně liší. „Přeplácanost“ a výrazné vzory a barvy už ve většině domácnostech v Česku nenajdete. Lidé se učí, že méně je někdy více, a že výzdoba má jen jemně doplnit interiér – ne ho celý „zabít“ svou křiklavostí.
Čemu se ale konkrétně tedy dnes vyhnout, abyste svůj interiér neposlali zpátky do minulosti? Zkuste se vyvarovat třpytivým ubrusům a lesklým plastovým materiálům. Lacině působí i sypání zlatých hvězdiček na ubrus – to raději také vynechejte.
Takže pokud si igelitové ubrusy a podobné dekorace ze „socíku“ pamatujete i vy, klidně si na ně zavzpomínejte. Jedno je ale jisté – tyto vánoční dekorace by podle většiny měly zůstat opravdu už jen minulostí a úsměvnou vzpomínkou, o které budeme vyprávět.

























































