Lepší než kanadské borůvky: Ovoce, které zlepší imunitu, trávení i pleť. Dá se snadno pěstovat i v květináči
O tom, že by v našem jídelníčku nemělo chybět ovoce, není v dnešní době snad už žádných pochyb. Většina lidí si ke svačině chystá třeba borůvky, jablka, jahody nebo hrušky. Málokoho ale napadne přichystat si plody nenápadného ovocného keře, který bývá neprávem přehlížen.
Přitom je pro náš organismus doslova pokladem. Pozitivně ovlivňuje imunitní systém člověka, přispívá ke správné funkci trávicího ústrojí a napomáhá ke zdravě vypadající a svěží pleti. Kromě tradičního pěstování na zahradě ho lze vypěstovat také v květináči na balkoně, tudíž si ho mohou pořídit téměř všichni.
(Polo)zapomenuté ovoce
A přitom angrešt v našich končinách známe už po staletí. V některých částech naší země se mu přezdívá srstka, protože jeho plody jsou pokryté jemnými chloupky. V dobách minulých nechyběl snad na žádném záhonku, ovšem postupně upadal v zapomnění. V posledních letech lze ovšem pozorovat jeho pomalý návrat nejen na české zahrady, ale především české talíře. A je to jedině dobře, protože angrešt provází pověst ovoce se širokou škálou pozitivních účinků na lidské zdraví.
Jednou z největších předností je bezesporu bohatá zásoba vitamínu C. Pokud si začnete na plodech angreštu pravidelně pochutnávat, posílíte svůj imunitní systém a vaše tělo se bude lépe bránit infekcím. V angreštu zároveň najdete zdroj velkého množství antioxidantů chránících buňky před volnými radikály, zpomalujících proces stárnutí a přispívajících k vysoké kondici pleti. Angrešt se také může pochlubit vysokým obsahem vlákniny, proto oplývá příznivým vlivem na zažívací ústrojí. Podporuje činnost střev, napomáhá při nepříjemné zácpě a vliv má rovněž na celkovou detoxikaci organismu.
Do kuchyně rozhodně patří
Jeho devízou je osvěžující chuť, kterou bychom mohli charakterizovat jako sladkou až kyselou. Zejména proto se hodí do celé škály pokrmů. Nejlepší je samozřejmě jen tak, čerstvý, třeba jako součást svačinové ovocné misky. Pokud jste ovšem zdatnými kulinářskými nadšenci, můžete se pustit do zavařování – marmeláda či džem z angreštu je mimořádně chutnou záležitostí.
Tím však výčet angreštových dobrot nekončí. Použít ho můžete při přípravě různých domácích bublanin, dezertů či drobenkových koláčů. Z angreštu se dá také vyrobit osvěžující domácí limonáda či výtečný sirup. Máte-li chuť experimentovat, zkuste angreštem nahradit například brusinky a připravte z něj omáčku hodící se ke drůbeži či zvěřině.
Pěstování na balkoně? Bez obav!
Pokud vás pěstování angreštu zaujalo, ale nemáte k dispozici zahradu, není třeba věšet hlavu. Angrešt se totiž dá velmi dobře pěstovat i v květináči na balkoně či terase. Nejdůležitějším krokem je volba správné odrůdy, přičemž ideální jsou různé stromkové angrešty nebo nižší keřové typy nevyžadující příliš prostoru. Připravte si dostatečně velkou nádobu, vhodný květináč by měl mít minimální objem od 30 do 40 litrů.
Co se týče substrátu, volte propustný a bohatý na živiny. Pohlídejte si, aby měl angrešt dostatečný přísun slunečního záření, dejte si ovšem pozor na jeho přehřátí. Není dobré ho umisťovat přímo do stínu, dočkali byste se pak menší (nebo žádné) úrody. Vhodnou volbou je tudíž mírný polostín. Neméně důležitou fází pěstování angreštu na balkoně je pravidelná zálivka. Substrát angreštu udržujte vždy mírně vlhký – pozor, nikdy ne přemokřený – v takovém případě by hrozilo uhnívání kořenů.
Angreštu prospívá rovněž tvarování a pravidelné prořezávání. V jarních měsících je doporučeno odstranění starých či poškozených výhonků. Keř pak bude lépe plodit a růst. I když to možná na první pohled nevypadá, pěstování angreštu se nemusí bát ani úplní začátečníci. Rostlina se snadno přizpůsobí a při oddané péči vás odmění bohatou úrodou.