Česká spořitelna varuje před podvodníky. Takto vás upozorní, že volá falešný bankéř

Na tento rostoucí problém reagují i banky samotné. V roce 2025 spustila Česká spořitelna nový bezpečnostní systém, který klientům umožňuje ověřit, že jim skutečně volá zaměstnanec banky. Technologie je navržena tak, aby běžný uživatel během několika vteřin poznal, zda má volajícímu důvěřovat a předešel tak riziku, že se stane obětí podvodu.

Nový způsob ověřování pravosti hovoru

Princip systému je jednoduchý, ale účinný. Pokud klientovi volá zaměstnanec České spořitelny a má v mobilu aktivní aplikaci George, dostane současně s hovorem bezpečnostní oznámení přímo z této aplikace. Notifikace potvrzuje, že hovor skutečně pochází od banky, nikoli od neznámého čísla, které se za ni pouze vydává.

Pokud oznámení nepřijde, měl by klient okamžitě zpozornět. V takovém případě lze volajícího ověřit i manuálně, například požádat jej, aby poslal ověřovací kód, který se následně zobrazí v aplikaci. Banka tak poskytuje přímý a ověřitelný důkaz, že mluvíte s autorizovaným pracovníkem.

Systém je navržen tak, aby podvodníci nemohli ověřovací zprávu napodobit ani obejít. Notifikace se zobrazí pouze tehdy, pokud skutečně volá zaměstnanec banky. Tato metoda je součástí širší strategie českých finančních institucí, které chtějí omezit falešné hovory a zvýšit důvěru klientů při jakékoli komunikaci.

Některé banky testují i systém, který při podezřelém hovoru automaticky zobrazí varování přímo na obrazovce telefonu. , ...

Jak k ověřování přistupují ostatní banky

Česká spořitelna není jediná, kdo podobný systém zavádí. Raiffeisenbank, Komerční banka i ČSOB již využívají různé formy ověřování identity volajícího. Některé umožňují klientům zobrazit údaje o volajícím přímo v mobilní aplikaci, například jméno bankéře a oddělení, odkud hovor probíhá.

U Komerční banky lze o ověření přímo požádat. Pokud volající skutečně pracuje pro banku, aplikace zobrazí potvrzení o autenticitě hovoru. ČSOB zase funguje na bázi kombinace technického ověření a bezpečnostních kódů. Klient může například požádat volajícího o identifikační číslo, které si okamžitě ověří v bankovní aplikaci.

Společným cílem všech těchto systémů je zabránit situacím, kdy se klient nechá přesvědčit k převodu peněz na účet podvodníka či sdělení citlivých informací. Opatření vychází z evropských bezpečnostních standardů a nařízení, která vyžadují vyšší úroveň ochrany uživatelů před sociálním inženýrstvím, tedy manipulací prostřednictvím důvěry a naléhavosti.

Česká spořitelna vyvinula systém interně ve spolupráci s odborníky na kyberbezpečnost. , ...

Nejčastější triky podvodníků

Podvodníci často postupují podle opakujících se scénářů. Zavolají klientovi a tvrdí, že jeho účet byl napaden nebo že právě probíhá podezřelá transakce. Nabídnou pomoc, například převedení peněz na „dočasně bezpečný účet“ nebo zablokování útoku zadáním přihlašovacích údajů. Jiní naopak žádají o sdělení autorizačního kódu z SMS, čímž klient nevědomky potvrdí platbu, kterou zadal samotný útočník.

Banky proto kromě ověřování hovorů zavedly i další vrstvy ochrany. Podezřelé převody systém vyhodnocuje automaticky a v případě neobvyklé aktivity klienta upozorní. Většina bank umožňuje nastavit vlastní limity pro online platby nebo dočasně zablokovat kartu jedním klepnutím v aplikaci.

Banky také pořádají informační kampaně, zasílají varovné SMS a v aplikacích upozorňují na nové typy podvodů. Stále platí, že banka nikdy nepožaduje sdělení přihlašovacích údajů ani potvrzovacích kódů po telefonu. Pokud volající něco takového žádá, je to téměř jistě podvod.

Moderní bezpečnostní systémy výrazně omezují prostor pro útoky, ale největší odpovědnost má stále samotný klient. Pozornost a obezřetnost jsou nejúčinnější ochranou. A pokud si nejste jistí, zda vám volá skutečný bankéř, je vždy lepší hovor ukončit a kontaktovat banku zpět na oficiálním čísle.