Kvíz: Jak dobře znáte jazyk a pojmy z doby komunismu? Otestujte si své znalosti

Existují nicméně i určité vzpomínky z dob socialistického Československa, které si lidé ze zábavy připomínají dodnes. Zajímavé může být například zavzpomínat si na to, jaká slova se v té době běžně používala, ale dnes již z našich slovníků takřka úplně vymizela. Jak dobře si na slang z období komunismu pamatujete vy? To si můžete otestovat prostřednictvím kvízu, který najdete na konci tohoto článku.

Historie komunismu na českém území

Historie komunismu na českém (i slovenském) území má kořeny ve 20. letech 20. století. Tehdy byla (konkrétně v roce 1921) oficiálně založena Komunistická strana Československa (známá rovněž pod zkratkou KSČ). Zpočátku ji političtí oponenti nepovažovali za nikterak výjimečně nebezpečnou, ale to se změnilo v roce 1927. Tehdy se stal jejím předsedou Klement Gottwald, pod jehož předsednictvím začala Komunistická strana Československa tíhnout k tzv. stalinskému a sovětskému komunismu, který již byl označován jako přímá hrozba pro demokracii. 

K oficiálnímu převzetí moci Komunistickou stranou Československa každopádně došlo až o více než dvacet let později, a to konkrétně v únoru 1948 po skončení druhé světové války. Tehdy začala éra, která mimořádně negativním způsobem poznamenala osudy stovek tisíců lidí. 

Odpůrci režimu byli neúnavně pronásledováni a trestáni. Jedním z největších symbolů odporu se stala Milada Horáková, jejíž nesmírnou odvahu a odhodlanost si lidé připomínají dodnes. Tato statečná žena nejdříve na protest rezignovala na svůj poslanecký mandát a následně až do poslední chvíle bojovala za demokracii, lidská práva a svobodu slova. Zlomit se ji  komunistickému režimu nepodařilo ani přesto, že jí vyhrožoval smrtí. Za svou pravdu nakonec Milada Horáková opravdu položila život: Na pokyn komunistů byla v pankrácké věznici popravena v úterý 27. června roku 1950 v přibližně 5:35 ráno. 

Nejen Milada Horáková se však stala obětí komunistického režimu. Společně s ní v souvislosti s komunismem zemřelo více než pět tisíc dalších lidí. 

Nechvalně proslulá éra komunistické totalitní moci skončila v roce 1989 – po více než čtyřiceti letech. 

V Praze se nachází památník obětem komunismu. , ...

Během období komunistické totalitní moci vznikala nová slova

Komunistický režim se prakticky snažil vytvořit nový svět – svět rovnostářství, beztřídní společnosti a poslušnosti vůči straně. To se pojilo i s proměnou jazyka, neboť slova mohou mít zásadní podíl na utváření myšlení. Mnoho běžných pojmů bylo reinterpretováno, jiné zanikly a některé byly nově uměle vytvořeny.

Názorným příkladem může být „združstevnění". Toto slovo by mohlo na první pohled vzbuzovat dojem, že jde o něco pozitivního (družstvo bylo do té doby symbolem spolupráce, přátelství a vzájemné pomoci). Ve skutečnosti však šlo o proces, při kterém byli zemědělci donuceni vstoupit do jednotných zemědělských družstev (JZD). 

Nejen komunisté však vytvářeli nová slova. Kvůli cenzuře se i odpůrci režimu naučili používat nové fráze nebo mluvit v metaforách či náznacích. Za mistra metafor byl považován například Karel Kryl. Ikonická se stala jeho píseň s názvem „Bratříčku, zavírej vrátka", kde se mimo jiné zpívá:

„Na rohu ulice vrah o morálce káže,
před vraty věznice se volnost z kříže váže…“

Dále pak zlidověly fráze jako „fronta na banány" apod. 

Fráze jako „fronta na banány" jsou známé dodnes. , ...

Kvíz 

Jak jste na tom se znalostí slov či frází, které se běžně za komunismu používaly, si můžete otestovat v tomto kvízu. Správné odpovědi se nacházejí na jeho konci.

Otázka č. 1: Co znamenal slangový výraz „esembák"?

a) Příslušník sboru národní bezpečnosti

b) Vězeň

c) Řidič nákladního vozu

Otázka č. 2: Jak se slangově říkalo jídelnám, v nichž se podávala levná, avšak zpravidla nekvalitní strava?

a) Vývařovna 

b) Tuzex 

c) Jídlodavna 

Otázka č. 3: Co značilo slovo „pětiletka"?

a) Program školní docházky

b) Dlouhodobý ekonomický plán

c) Věznění bez soudu

Otázka č. 4: Kdo byli „pionýři"?

a) Řidiči automobilů 

b) Děti organizované v mládežnické organizaci řízené KSČ

c) Běžci 

Otázka č. 5: Jak se jmenovala síť obchodů, v nichž se za komunismu prodávalo západní zboží za cizí měnu nebo speciální poukázky?

a) Tuzex

b) Jednota 

c) Komunál 

Otázka č. 6: Kdo byl označován jako „úderník“?

a) Člověk, který byl agresivní

b) Dělník ve výrobě, jenž značně překračoval stanovenou normu výkonu práce a měl výbornou socialistickou pracovní morálku

c) Odpůrce KSČ 

Otázka č. 7: Jak se slangově označoval vysoký funkcionář komunistického režimu?

a) Papaláš

b) Byrokrat 

c) Profesor 

Správné odpovědi: 1. a), 2. a), 3. b), 4. b), 5. a), 6. b), 7. a).