Dala jsem fotku syna na Instagram. To, co se stalo potom, bych nepřála nikomu
Sdílení fotografií dětí na sociálních sítích je pro mnohé rodiče samozřejmostí. Roztomilé momentky z domova ale mohou mít vážné důsledky - od ztráty soukromí až po reálná bezpečnostní rizika. Fenomén zvaný sharenting dnes otevírá důležitou otázku: chráníme opravdu své děti i v online světě?
„Jednoho dne jsem na svůj veřejný profil na Instagramu nahrála fotku, kde si hraje na dece s plyšovým medvědem. Obyčejný moment, žádná nahota, žádné kontroverze. Líbilo se mi, jak roztomile se uculuje. Lajky přibývaly, komentáře chválily jeho úsměv i oči. Měla jsem radost. Jenže o několik měsíců později mi známá poslala odkaz. „Hele, to je přece tvůj syn?“ Fotka se objevila na cizím webu. Bez mého vědomí, bez souhlasu. V úplně jiném kontextu, než v jakém jsem ji původně sdílela. Ačkoliv to nebylo nic kriminálního, bylo to víc než nepříjemné. V tu chvíli jsem si uvědomila, co jsem vlastně provedla. Nejen sobě, ale hlavně jemu,“ svěřila se redakci čtenářka.
Tato zkušenost pro ni byla tvrdým probuzením. A bohužel, není v tom sama. Sdílení dětí na sociálních sítích je dnes běžné. A má i své jméno – sharenting. Mnoho rodičů sdílí s nejlepšími úmysly. Jenže tyto úmysly někdy nestačí.
Co přesně je sharenting
Slovo „sharenting“ vzniklo spojením dvou anglických výrazů, a to “share” jako sdílet a “parenting” jako rodičovství. Tento termín označuje dnes poměrně běžnou situaci, kdy rodiče sdílí každou chvilku svého potomka na internetu. Obvykle tak nahrávají fotografie nebo videa na své sociální sítě, někdy dokonce na blogy nebo do diskuzních fór. Tento fenomén vznikl s rozvojem chytrých telefonů a stále častějším používáním sociálních sítí. A nejde přitom jen o mladé rodiče, ti už jsou dnes mnohem informovanější.
Podle průzkumů zveřejní až 70 procent rodičů fotografie svého dítěte dříve, než vůbec oslaví první rok. Průměrný rodič pak dle jiného výzkumu nahraje až 1 300 fotek ještě před třináctými narozeninami jeho potomka.
Rodinné oslavy, první krůčky, úsměvy, ale i záchvaty vzteku, nemoci nebo různé trapné momenty. To vše se objevuje online. Rodiče se tímto nesnaží jen zachovat vzpomínky, ale nabídnout je i svému okolí (někdy celému světu). Jindy se třeba chtějí podělit o starosti a mít tak pocit, že v tom nejsou sami. Odborníci ale čím dál více upozorňují na možná nebezpečí této na první pohled neškodné kratochvíle.
Kde se skrývají rizika
Sdílení dětských fotek se na první pohled může zdát jako neškodná záležitost. Ale právě ten pocit „vždyť je to jen roztomilá momentka“ je nejzrádnější.
Digitální stopa, která nezmizí – každý příspěvek, každá fotka zanechává stopu. A ta může zůstat na internetu navždy, i když ji později smažete. Mohla být zkopírována, uložena v archivech, screenshotech nebo v databázích. A dítě, které dnes fotíte u dortu, může za pár let zjistit, že celý svět ví, jak vypadalo, když bylo nemocné nebo zažilo trapnou chvíli. A přitom nikdy nedostalo šanci se rozhodnout, zda by s tím souhlasilo.
Krádež identity – fotka dítěte doplněná jménem, datem narození a lokalitou? V rukou podvodníků velmi cenný balíček. Stačí pár dalších informací a může vzniknout falešný profil, podvržený dokument nebo pokus o vydírání. Riziko kyberkriminality je reálné.
Zneužití fotografie – ač se o tom nemluví rádo, existují lidé, kteří dětské fotografie hledají z velmi zvrácených důvodů. Některé snímky z rodinných profilů končí na stránkách, kam by se nikdy neměly dostat. A i když je to extrém, stačí si uvědomit jedno: jakmile dáte fotku na internet, ztrácíte nad ní kontrolu.
Narušení důvěry – psychologové varují, že zveřejňování dětí bez jejich vědomí může narušit vztah mezi rodičem a dítětem. Až jednou vyrostou a zjistí, co všechno o nich bylo veřejně sdíleno, nemusí to vzít dobře. Pro někoho to může být i důvod, proč přestat důvěřovat, protože jejich soukromí nebylo respektováno.
Jak chránit děti v online světě
Legislativa se v různých zemích liší, ale i v Česku má dítě právo na ochranu své osobnosti, včetně své podoby. Pokud rodič zveřejní jeho fotku bez opodstatněného důvodu, může se dostat do konfliktu se zákonem. Týká se to i GDPR a občanského zákoníku.
V některých státech se už řeší, zda by dítě nemělo mít možnost v dospělosti žádat rodiče o odškodnění za to, že ho bez jeho vědomí a souhlasu vystavili světu. Francie v roce 2023 dokonce spustila kampaň varující před důsledky sharentingu.
Co tedy dělat?
Rodiče, kteří chtějí sdílet rodinné momenty, by měli dodržovat několik základních pravidel:
-
Nepublikujte obličej dítěte. Pokud chcete fotku, zkuste ji udělat zezadu, nebo obličej zakrýt.
-
Nevkládejte citlivé informace. Vynechte adresy, jména škol, informace o zdravotním stavu nebo denní režim.
-
Omezte okruh lidí, kteří fotku uvidí. Ideálně ji sdílejte jen s rodinou nebo přáteli, třeba přes uzamčený profil.
-
Ptejte se sami sebe: Co by na tuhle fotku řeklo moje dítě, až mu bude patnáct nebo pětadvacet?
Digitální svět se neřídí pravidly, která známe z běžného života. Co dnes vypadá roztomile, může být za pár let problém. A je mnohem jednodušší chránit, než později napravovat. Proto stojí za to přemýšlet dvakrát, než na internet dáme fotku někoho, kdo se ještě neumí bránit.