Aktuálně: V Česku se objevil nový druh sršně. Jeho bodnutí je nebezpečnější než od 1000 vos
Na první pohled vypadá jako náš původní druh sršně, při bližším pohledu je ale zřejmé, že se o něj nejedná. Je větší, má tmavší zbarvení a především agresivnější chování. Asijská sršeň se v Evropě vyskytuje stále častěji a odborníci bijí na poplach.
Kolem asijských sršní panují velké obavy. Říká se, že jedno bodnutí je nebezpečnější než od tisíce vos. Ačkoliv je to nadsazené přirovnání, vychází z reálného základu – asijská sršeň je totiž mnohem agresivnější než běžné vosy a při ohrožení může bodnout opakovaně. Alergiky může dokonce ohrozit na životě. Nebezpečí výskytu těchto nezvaných návštěvníků ale spočívá úplně jinde.
Asijskou sršeň poznáte podle výrazně žlutých končetin
, ...
Agresivnější druh, který k nám připlul lodí
Sršeň asijská, latinsky Vespa velutina, je druh blanokřídlého hmyzu původem z Asie. Do Evropy se dostala pravděpodobně v roce 2004, když přicestovala v lodním kontejneru do Francie se zbožím z Číny. Odtud se během let rozšířila do okolních států a dnes je už běžně k vidění nejen u nás, ale v celé západní a střední Evropě.
Na první pohled velmi připomíná naši sršeň obecnou. Je zde ale několik rozdílů. Asijská sršeň je větší. Má tmavší zbarvení, černou doplňuje tmavě oranžová barva. Poznávacím znakem jsou pak kontrastně žluté nohy, které mají vždy mnohem světlejší odstín než zbytek těla. Asijská sršeň také létá velmi rychle a vysoko.
Ačkoliv tomuto druhu nahrává stále teplejší podnebí v Evropě, umí se mimořádně dobře přizpůsobit. Dokáže přežít ve městě, na venkově i v lese. Hnízda si staví vysoko ve stromech, ve vyšších keřích, ale klidně i na budovách.
Sršní hnízdo na stromě
, ...
Problém není jen bodnutí člověka
Zatímco pro většinu lidí představuje sršeň asijská pouze potenciální bodnutí, pro včelaře jde o vážnou hrozbu. Vespa velutina se totiž specializuje na lov včel, konkrétně včel medonosných. Před úlem číhá na létavky a doslova je loví za letu. Jediná kolonie sršní dokáže zdecimovat celý včelí úl během několika dní.
Včely domácí se vůči tomuto predátorovi neumějí bránit. Na rozdíl od včel asijských, které vyvinuly obranné strategie, například „včelí kouli“, kdy vetřelce doslova udusí teplem vlastních těl. Úbytek včel pak samozřejmě není jen problémem pro včelaře. Dopad má i na zemědělství, opylování plodin a celkovou biodiverzitu. Včely zajišťují opylení až 75 % všech plodin, které konzumujeme.
Vrátíme-li se k bodnutí, realita je trochu méně dramatická, než titulky v médiích. Pravdou je, že sršně asijské mají poměrně silný jed, nicméně v porovnání s naší sršní nebo vosou to až takový rozdíl není. Rozdíl je spíše v počtu bodnutí (obzvlášť, když brání své hnízdo). Asijské sršně jsou velmi agresivní a bodají opakovaně. Při mnohočetném bodnutí je pak riziko komplikací vyšší.
Co dělat při bodnutí?
Pokud vás sršeň asijská bodne, je potřeba zachovat klid. Pro většinu lidí je bodnutí bolestivé, ale ne smrtelné. První pomoc je podobná jako u běžného bodnutí vosou nebo včelou:
Očistěte ránu – ideálně mýdlem a vodou.
Přiložte studený obklad – zmírní otok a bolest.
Vezměte antihistaminikum – zejména pokud víte, že reagujete citlivě.
Sledujte příznaky alergie – otok jazyka, dušnost, závratě, zrychlený tep.
Pokud se objeví známky anafylaktického šoku, volejte okamžitě 155. Lidé s těžkou alergií by měli nosit adrenalinové pero (EpiPen).
Při nálezu hnízda zachovejte klid a volejte odborníky
Zatímco izolovaný jedinec není důvodem k panice, hnízdo sršně asijské je nutné neprodleně nahlásit. V Česku se případy evidují například v databázi AOPK ČR nebo entomologickými ústavy. Nezkoušejte hnízdo likvidovat sami, sršně ho agresivně brání. Ideální je tedy místo popsat, třeba i nafotit a kontaktovat odborníky.
Pokud víte, že jste viděli jedince asijské sršně, můžete o svém nálezu informovat v aplikaci iNaturalist nebo BioLog. Další možností je napsat na e-mail invaznidruhy@nature.cz, který patří Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR.
