Konec faktur, jak je známe. EU chystá nová pravidla elektronické fakturace
Evropská unie připravuje jednu z největších změn ve fakturaci za poslední roky. Od roku 2030 už u části firem nebudou běžné PDF faktury zasílané e-mailem stačit a nahradí je nový systém elektronické výměny dat.
Místo klasických dokumentů budou podnikatelé mezi sebou předávat strukturované elektronické faktury, které se automaticky načtou do účetních systémů. Nová pravidla mají zrychlit daňový reporting, usnadnit kontrolu DPH a postupně se dotknou tisíců českých firem i podnikatelů.
Evropská unie plánuje zavedení elektronické fakturace
S další změnou má za pár let přijít Evropská unie. Do roku 2030 se má zavést nový evropský standard založený na technologii PEPPOL. Ten bude fungovat jako jednotná síť, prostřednictvím které si firmy faktury budou posílat. Současně s tím má evropská směrnice ViDA zavést povinnou digitální výměnu faktur v celé EU pro přeshraniční B2B transakce. Do roku 2035 se tento požadavek pravděpodobně rozšíří také na tuzemské faktury ve všech členských státech.
V podstatě to znamená, že faktura už nevznikne jako samostatný dokument. Spíše se má jednat o datovou větu v účetním systému firmy. Každý údaj přitom bude mít jednotný formát a přesný význam, aby byl strojově jednoduše čitelný.
Díky tomu bude software moci okamžitě rozpoznat, jaká je fakturovaná částka, datum splatnosti, výše DPH a podobně. Faktura pak bude automaticky odeslána do systému druhé strany, kde se sama spáruje a zaúčtuje. Zásah člověka tak v tomto ohledu vůbec nebude nutný. Tímto způsobem tak například ubyde prostor pro pozdější ladění faktur a jejich dodatečnou úpravu.
U přeshraničních plnění by navíc měl být zaveden digitální reporting, který zde nahradí dosavadní systém souhrnných hlášení.
Finanční úřady mají už teď mnohem lepší přehled
Od dubna 2026 funguje takzvané Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které pro stát představuje důležitý analytický nástroj. S jeho pomocí totiž finanční úřady získávají praktický přehled o tom, kdo, kde a za kolik pracuje. Systém navíc dokáže automaticky identifikovat případné chyby, například v zálohách na daň. Díky tomu dokáže urychlit i vymáhání případných nedoplatků.
Tento nový systém navíc dokáže odhalit i schémata, která v minulosti procházela. Typickým příkladem je umělé řetězení pracovního poměru a dohody o provedení práce u stejného zaměstnavatele s totožnou náplní práce. Přísná pravidla však začínají dopadat i na využívání takzvaného švarcsystému. Díky měsíčním hlášením dokáže finanční správa dříve odhalit situace, kdy jsou pracovníci na IČO plně integrováni do pracovních týmů a v podstatě tak plní roli zaměstnance. Jediným rozdílem je, že fakturují a nedostávají výplatní pásku.
Švarcsystém zůstává pod drobnohledem
Digitalizace státní správy usnadňuje také odhalování nelegálního zaměstnávání včetně takzvaného švarcsystému. Pokud je při kontrole prokázán, hrozí firmě pokuta od 50 000 Kč i zpětné doměření daní a odvodů.
Sankce se ale netýkají pouze jednotlivých firem. Postih se vztahuje také na OSVČ, které se rozhodnou švarcsystém vykonávat. Podle zákona o zaměstnanosti může být za nelegální práci uložena pokuta až do výše 100 000 Kč.
O odhalení nelegálního zaměstnávání se při kontrolách nejčastěji starají dvě instituce, a to inspekce práce a finanční správa. Nejčastěji se přitom tento režim odhaluje v odvětví velkoobchodu a maloobchodu, stavebnictví, opravy a údržby motorových vozidel a zpracovatelském průmyslu.
TIP: Přečtěte si, kolik je třeba vydělávat, aby se vám vyplatilo přejít na OSVČ.





Sledovat v Google Zprávách


















































