Jednoduchý trik proti smradlavému kompostu. Stačí přidat přísadu, kterou běžně vyhazujete do popelnice
Kompost představuje skvělý způsob, jak vracet půdě zpět živiny. Pokud jej vedete správně, měl by být cítit po lesní zemině.
Poměrně často se nicméně stává, že tomu tak není. Z kompostů se nezřídka line nepříjemný zápach, který může připomínat hnilobu nebo čpavek. Naštěstí existuje způsob, jak se s tímto problémem vypořádat, aniž byste museli kupovat drahé prostředky, nebo kompost kompletně předělávat.
Tento trik může výrazně pomoci v boji proti zapáchajícímu kompostu
Může to znít překvapivě, avšak s pachem je možné v mnohých případech zakročit použitím vaječných skořápek. Ty totiž dokážou neutralizovat kyselost, vylepšovat strukturu a podporovat správné podmínky pro rozklad.
Vaječné skořápky neodstraňují zápach samy o sobě například tím, že by jej „přebily“. Mohou však mít pozitivní vliv na celkovou skladbu kompostu, čímž nepřímo dochází k eliminaci zápachu.
Zápach často vzniká z přebytku vlhké (dusíkaté) složky: Právě proto jsou vaječné skořápky skvělým řešením
Důvod, proč vaječné skořápky dokážou přispět k neutralizaci zápachu kompostu, je vysvětlitelný v chemické rovině. Zápach totiž vzniká ve chvíli, kdy v kompostu převládá příliš mnoho vlhkých, dusíkatých materiálů – v zahradnické mluvě se o těchto materiálech často hovoří jako o takzvané „zelené složce“.
Mezi zelenou složku patří například čerstvě posečená tráva, některé kuchyňské zbytky (například ovoce, zelenina nebo kávová sedlina), hnůj nebo plevele (zejména v období před květem).
Jedná se tedy o materiály, které lidé dávají do kompostu velice často. V mnoha případech mnohem častěji než takzvanou „hnědou složku“ - a právě v tom spočívá problém, který vede ke vzniku zápachu. Ačkoliv výše zmíněné materiály do kompostu naprosto bezpochyby patří, pokud se jich v něm nachází příliš mnoho, může vznikat nerovnováha. Kompost se stává přemokřeným a málo provzdušněným. V důsledku toho v něm začínají pracovat hnilobné bakterie, což nejenže vede k rozvoji zápachu, ale rovněž ke zpomalení celého procesu kompostování.
Řešením je tedy doplnit hnědou složku, za kterou se považují mimo jiné právě vaječné skořápky.
Poměr by měl být zhruba 1:1
Každý správně konstituovaný kompost by měl být v rovnováze, což si uvědomuje zřejmě většina ekologů i zkušených kompostérů.
Ideální podíl hnědé a zelené složky by se měl pohybovat okolo poměru 1:1 (objemově) – jinými slovy platí, že přibližně polovina kompostu by měla být složená ze zelené složky, druhou polovinu by pak měla tvořit složka hnědá.
Pokud ve vašem kompostu převažuje zelená složka, přidáním „hnědého materiálu“, mezi nějž patří například právě vaječné skořápky, docílíte mnoha pozitiv. Předně „vysajete“ přebytečnou vlhkost, vyrovnáte poměr uhlíku a dusíku, vylepšíte životní podmínky pro aerobní bakterie, které dokážou materiály rozkládat bez zápachu a celý kompost provzdušníte.
Kromě vaječných skořápek je za hnědou složku považována například sláma, štěpka nebo větvičky. Těmito materiály je tedy možné vaječné skořápky nahradit.
V neposlední řadě je rovněž vhodné pravidelně kontrolovat vlhkost, podle čehož lze do jisté míry poznat, jak se vašemu kompostu daří. Správný kompost by měl být vlhký přibližně jako vymačkaná houba.