Homeoffice přijde letos tuzemské domácnosti draho

Podle dat Evropského statistického úřadu Eurostat pracovalo v minulém roce 7.2 % zaměstnanců na homeoffice. Toto číslo v minulém roce rychle vzrostlo kvůli opatřením zabraňujícím v šíření koronaviru. Data za letošní rok sice zatím nejsou dostupná, pokračující vlna pandemie ale ukazuje, že mnoho zaměstnanců v práci z domova pokračuje. Právě to by ale tuzemským domácnostem mohlo v příštím roce udělat pořádné vrásky na čele.

Legislativa s náklady na vytápění při homeoffice nepočítá

Zaměstnanci, které zaměstnavatel pošle na homeoffice sice většinou dostanou veškeré potřebné pracovní vybavení jako je notebook, mobilní telefon a podobně. Jen malé množství firem ale svým zaměstnancům kompenzuje další náklady, které mohou dosáhnout až desítek tisíc korun ročně.

V tomto případě lze zmínit hlavně energie jako plyn nebo elektřina, které v posledních měsících vzrostly velmi nečekaným tempem. A právě v případě práce z domova se očekává, že tyto náklady rychle vzrostou. Zaměstnanci sice v mnoha případech ušetří finance za dopravu do zaměstnání, náklady na vytápění bytu a spotřebu elektřiny se ale mohou za celý rok dostat až na desetitisíce korun.

Prvním problémem se tak stává tuzemská legislativa, která sice počítá s tím, že pokud zaměstnanec využije vlastní zařízení, nářadí nebo jiné předměty, může zaměstnavatel snadno určit podmínky náhrady za jejich opotřebení. To se ale týká třeba tiskáren, vlastního počítače, pracovní židle a podobně, ovšem nepočítá se právě s již zmiňovanými energiemi. Zaměstnavatel tak nemůže snadno uplatnit náhradu nákladů vynaložených zaměstnancem při výkonu práce jako předmět daně z příjmů.

Dalším problémem pak zůstává i prokázání skutečných nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem jeho zaměstnání v domácnosti. To, že by zaměstnanec při začátku „směny“ a před jejím koncem opisoval nebo fotil stav elektroměru, vodoměru a plynoměru je už z logiky věci velmi špatné řešení.

Vysoké částky na vyúčtování mohou překvapit

Mnoho zaměstnanců tak mohou náklady spojené s prací z domu vyjít na velmi vysoké částky, které je pak na vyúčtování energií nemile překvapí. Jelikož v Česku chybí legislativa, která by pracovněprávní vztahy z hlediska homeoffice upravovala, lze pouze spoléhat na slušné chování zaměstnavatelů, kteří budou ochotni náklady nějakým způsobem či příplatkem proplácet.

Při zvažování práce z domu by ale měla být myšlenka na spotřebované energie jedním z hlavních bodů, které je třeba zvážit. Je ovšem jisté, že mnoho zaměstnanců přivítá práci z domu i za cenu vyšších nákladů na energie. Domácí pohodlí je totiž mnohdy mnohem příjemnější než hluk kanceláře.