Zpráva stará jen pár minut: Meteorologové hlásí nejneobvyklejší podzim za posledních 40 let

Atmosférické změny se neprojeví jen v číslech a grafech, lidé je pocítí i v realitě. Dopady na zemědělství, ekosystémy a vodní bilanci jsou patrné už nyní. Odborníci upozorňují, že letošní podzim by mohl být náznakem častějších extrémů v budoucnu.

Jak se letošní podzim liší od minulých desetiletí

Neobvyklost roku 2025 by spočívala především v kombinaci dlouhodobě vysokých teplot a méně srážek. Září, říjen i listopad vykazují možnost teplotních odchylek nad průměrem let 1985–2024. V některých lokalitách by mohly padnout i nové rekordy.

Předpověď srážkového deficitu je stejně alarmující jako teplotní rozdíl. Prognózy ukazují, že v řadě oblastí Česka spadne jen zlomek obvyklého množství vody, což by bylo vzhledem k stereotypnímu podzimnímu počasí nezvyklé. Ve srovnání s podzimem 2024, kdy republiku zasáhly povodně, ukazuje rok 2025 opačnou stranu – více sucha.

Podle odborníků je tento vývoj v rozporu s obecným očekáváním, že podzim bývá v našich zeměpisných šířkách stabilním obdobím s vyrovnaným poměrem tepla a srážek. Proto mluví meteorologové o jednom z nejneobvyklejších podzimů za několik dekád.

Typický podzim lidé vnímají jako období vlhka, šera a pomalého přechodu do zimy. , ...

Jak meteorologové měří a vyhodnocují data

Sledování klimatu vychází z husté sítě meteorologických stanic ČHMÚ rozmístěných po celé České republice. Data doplňují satelitní snímky a radarové měření, které umožňují detailně zaznamenat srážkové i teplotní anomálie. Každý záznam je porovnáván s dlouhodobými klimatickými průměry, které se obvykle počítají z období 30 až 40 let.

Nejčastěji používanými ukazateli jsou teplotní známky, tedy odchylky oproti průměru, a srážkový deficit. Tyto indexy ukazují, jak moc se daný rok liší od “normálu“. Důležitým faktorem je i analýza atmosférických tlakových polí a proudění vzduchu. Podzim 2025 by mohl být charakteristický zesílením Azorské výše a posunem polárního vortexu, což by přispělo k přísunu teplého vzduchu a omezení srážek.

Dalším důvodem je i klimatický jev La Niña. Ten ovlivňuje proudění vzduchu po celé planetě a v evropském prostoru se letos projevil střídáním teplých a chladných epizod. V České republice se ale nakonec nejspíš prosadí spíše teplejší varianta s minimem srážek, která vytvoří sušší podmínky.

Moderní meteorologické stanice dokážou kromě teploty a srážek sledovat i kvalitu ovzduší či vlhkost půdy. , ...

Co naznačuje vývoj podzimů za posledních 40 let

Při pohledu do minulosti je vidět, že letošní podzim nebude izolovaným jevem. Data z posledních čtyř dekád ukazují na postupný nárůst průměrných teplot a snižující se počet dnů se srážkami. Zatímco ve 20. století se vyskytovaly i chladnější a vlhčí podzimy, po roce 2000 začínají dominovat sušší a teplejší období, než je zvykem.

Výjimečné sezóny, jako by mohla být ta letošní, jen urychlují trend, na který klimatologové upozorňují dlouhodobě. Postupem času se objevují extrémní odchylky častěji – ať už směrem k povodním, nebo naopak k suchu. Podzim 2025 jasně zapadá do tohoto obrazu rostoucí nestability počasí.

Dopady budou znatelné napříč společností. Zemědělci by mohli zažít stres u plodin, nižší výnosy a vyšší náklady na zavlažování. Ekosystémy se přizpůsobují rychlejšímu střídání suchých a vlhkých období, což ohrožuje biodiverzitu. A do budoucna lze očekávat, že podobné podzimy se budou dít častěji, což povede k výzvám v oblasti hospodaření s vodou, i v širším socioekonomickém kontextu.

Aktuální předpovědi na podzim 2025 tak ukazují, jak rychle se klimatické podmínky v regionu mohou měnit. Statistické odchylky, které by dříve působily jako ojedinělá zvláštnost, jsou dnes novou realitou. Data meteorologů předpovídají, že tento výkyv by byl součástí dlouhodobého trendu, který ovlivní českou krajinu i životy obyvatel v následujících letech.