Žluté listy rostlin jsou noční můrou zahrádkářů. Nejčastější chyba se skrývá v zálivce a má snadné řešení

Pokud se totiž listy mění ze sytě zelené barvy na žlutou, rostlina tím dává najevo, že jí něco trápí. Čas­to jde o špatnou zálivku nebo nedostatek živin. Na vině však mohou být i jiné faktory. Nejdůležitější je všimnout si odehrávajících se změn v­čas, a pak určit pří­činu. V případě, že se jí dopátráte správ­ně, můžete rostlinu zachránit už za několik dnů. 

Za žluté listy může nejčastěji špatná zálivka 

Když zpozoruje­te listy, které už celkově zežloutly, nebo jsou silně poškozené, otrhejte je. Rostlinu by zbytečně vysilovaly. Základní chybou by bylo okamžitě nasazovat univerzální chemii v podobě postřiků nebo hnojiv. Pokud to­tiž rostlinu zbytečně přehnojíte, stává se náchylnější k chorobám.

U pokojových rostlin je známkou dehydratace žloutnutí listu od špičky. , ...

Nejjednodušší je podívat se na to, jak rostlinu zaléváte. Nep­řijímá pravidelně zbytečně málo, nebo naopak moc vody? Pokud je půda přemokřená, kořeny nemohou přijímat kyslík a začínají zahnívat, takže nedokážou vstřebat ani minerály. Pro většinu pokojových rostlin i rajčat je prospěšnější, když je jednou důkladně zalijete a poté necháte substrát před dalším zalitím dobře proschnout. 

Jestliže je zálivka nedostatečná, rostlina začíná vodou šetřit, což se opět podepíše na normální funkci listů, ze kterých vyprchává zelená barva. Pokud si všimnete, že list žloutne od špičky a poté celý ztvrdne a zhnědne, rostlina vykazuje známky dehydratace. 

U rajčat na ni většinou poukazuje nejdříve vadnutí listů a hnědé okraje, teprve potom začne list žloutnout. Zkušení pěstitelé je navíc doporučují zalévat ideál­ně hned ráno a pří­mo ke kořenům. Když se vyhnete kropení listů, předejdete vzniku plísní, které také způsobují žloutnutí. Vhodné je také dodržet mezi rostlinami dostatečné rozestupy umožňující volné proudění vzduchu. 

Každá rostlina potřebuje své živiny 

Jestliže jste zkontrolovali substrát a nesprávnou zálivku můžete vyloučit, je na čase přistoupit k dalšímu kroku. Žloutnutí listů totiž může být způsobeno i ne­dostatkem zásadních látek, které rostlina potřebuje ke zdravému růstu. 

Pokud například dochází ke změně barvy hlavně u starších spodních listů, pravděpodobně nemá rostlina dostatek dusíku. Na deficit hořčíku zase poukazuje stav, kdy žloutnou na listu pouze místa mezi žilkami, ale samotné žilkování zůstává zelené. Jestliže žloutnou mladé listy, na vině může být nedostatek železa. 

Až zjistíte, jaká živina rostlině chybí, řešení je nasnadě – rostlinám dop­řejte odpovída­jící hnojivo. U rajčat se nejvíce použí­vají hnojiva s vyváženým poměrem zásadních živin, mezi které patří například dusík, dras­lík nebo fosfor. 

Další faktory žlutých listů 

V některých případech se ale viník nachází úplně jinde. Žlutě zbarvené listy mohou být také důsledkem napadení škůdci nebo houbovým onemocněním. Škůd­ce jako svilušky, molice nebo mšice najdete na zadní straně listů, proto ji čas od času kontroluj­te. Zpozorněte, pokud barevné změny postupují rychle a zasahují velkou část rostliny. Když se navíc přidávají také hnědé skvrnky, vadnutí a jiné deformace, poukazuje to na silné zasažení škůdci nebo na houbovou chorobu. V těchto případech je už nutné přistoupit k postřikům, odstranění částí rostlin a například u rajčat pomůže i mulčování.

Mulčování nejen omezuje u rajčat některé škůdce, ale také vytváří stabilnější vlhkost v půdě. , ...

V neposlední řadě může být problémem i ne­dostatek světla. U poko­jových rostlin se zaměřte také na nádoby, ve kterých rostou. Pokud je totiž květináč příliš malý, kořeny už nemají místo k dalšímu rozrůstání a může docházet k celkovému chřadnutí. V ta­kovém případě pomůže přesazení do větší nádoby. 

Ne každá změna barvy je důvodem k pani­ce 

Je třeba počítat s tím, že žluté listy au­tomaticky nemusí znamenat, že rostlina strádá. Je normální, že staré listy postupně ztrácejí chlorofyl a žloutnou. Jde tak jen o přirozený životní cyklus. 

Rajčata mohou obdobně reagovat žloutnutím listů na přesazení. Jedná se však často jen o přechodný šok, který pomine, když si rajčata na nové podmínky zvyknou. K lepší adaptaci po přesazení může pomoct například pře­sazovat sazeni­ce, až když dosáhnou výšky kolem 10 cm nebo sazenice sázet hlouběji do zeminy a také je překrýt netkanou textilií na prvních několik dnů. 

Nejlepší je problémům předcházet 

Nejvíce jim však, stejně jako pokojovkám, pros­pějete vhodnou prevencí, se kterou se rozsáhlejším problémům dopředu vyhnete. Rajčata denně potřebují minimálně šest hodin přímého slunečního světla, přimě­řenou zálivku a pravidelné doplňování kompostu. Poko­jové rostliny zase pot­řebují kvalit­ní substrát a měly by být umístěné z dosahu průvanu nebo horkého vzduchu například z blízkosti radiátorů.