Úřady hrozí přísnými sankcemi lidem, kteří využívají oblíbený způsob, jak si vydělat více peněz v čistém

Úřady se začaly v posledních letech důkladně zaměřovat především na nejčastější formu tohoto nelegálního pracovněprávního vztahu, o které se běžně hovoří jako o takzvaném švarcsystému. Základní princip tohoto modelu spočívá v tom, že firma uzavře smlouvu s osobou samostatně výdělečně činnou, z čehož mohou pro obě strany plynout zásadní výhody. Problémem je, že stát kvůli tomu může přicházet o nemalé množství peněz. 

Co je zastřený pracovněprávní vztah a jaká okolo něj panuje aktuální situace? 

Za zastřený pracovněprávní vztah je považován stav, kdy fyzická osoba vykonává pro firmu tradiční zaměstnaneckou práci, avšak formálně pro ni pracuje na základě jiné smlouvy. Jinými slovy firma zaměstnává běžného pracovníka, avšak pracovní poměr „zastírá“ jinou smlouvou než pracovní.

Aktuálně se v praxi můžete setkat především s tím, že společnost uzavře smlouvu s člověkem, který v rámci vztahu vystupuje jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Takovému přístupu se lidově říká švarcsystém a při splnění určitých předpokladů může být výhodný pro obě strany. Zatímco „zaměstnavatel“ ušetří na odvodech za zdravotní a sociální pojištění i na daních z příjmů, osoba s živnostenským oprávněním si může vydělat více v čistém například díky odlišnému systému odvodů a možnosti uplatnit výdajový paušál a celkově nižšímu zdanění (i když nutno podotknout, že je to v jejím případě vykoupeno absencí automatického nároku na placenou dovolenou, odstupné a další zaměstnanecké výhody).

Problém spočívá v tom, že se tímto jednáním obě zúčastněné strany dopouštějí porušení platných zákonů a stát de facto přichází o peníze. 

Počet lidí pracujících ve švarcsystému narůstá  

Statistiky ukazují, že švarcsystém v posledních letech nabývá na popularitě. Například podle studie, kterou provedl analytický ústav PAQ Research, v rámci tohoto systému pracuje odhadem až 175 000 OSVČ. 

„Vysoké rozdíly ve zdanění příjmů OSVČ a zaměstnanců a byrokratické komplikace u dohod motivují řadu firem i samotných pracovníků k využívání švarcsystému. Nedávná studie odhadla dokonce počet lidí pracujících na švarcsystém až na 175 000 OSVČ,“ upozornil zástupce šéfredaktora serveru Podnikatel.cz Daniel Morávek.

Systém se nejčastěji uplatňuje ve stavebnictví, marketingu, pohostinství a gastronomii nebo v odvětví informačních technologií. Mů­žete se s ním ovšem setkat rovněž v celé řadě jiných oborů. 

Systém se často využívá např. ve stavebnictví. , ...

Statistiky hovoří jasně: Stát přichází kvůli nelegální práci o desítky miliard

Kvůli nelegální práci stát přichází o vyšší desítky miliard korun. Nutno podotknout, že do tohoto čísla se započítávají i jiné typy nelegálního zaměstnávání (např. práce zcela bez smlouvy a jiné formy práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah). Zastřené pracovněprávní vztahy nicméně tvoří velmi významnou část. 

„Odhady ukazují až na 80 miliard korun na neodvedených platbách. Nelegální zaměstnávání není okrajový jev – týká se stovek tisíc lidí a zásadně deformuje podnikatelské prostředí,“ informovala Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS), jejíž cílem je sdružovat legální pracovní agentury. 

Jak stát provádí kontroly a jaké hrozí sankce? 

Právě z těchto důvodů stát zpřísňuje kontroly, které se týkají nelegální práce. 

Tyto kontroly provádí především Státní úřad inspekce práce (SÚIP) ve spolupráci s orgány finanční správy a Českou správou sociálního zabezpečení, přičemž jejich efektivita v posledních letech narůstá. 

Inspektoři mohou kdykoliv navštívit pracoviště a dotazováním pracovníků zjišťovat, kdo zde pracuje, na jakou smlouvu, jaká je jeho náplň práce a jaké musí dodržovat podmínky (mohou se ptát například na pracovní dobu apod.). Dále mohou prověřovat relevantní dokumenty (faktury, záznamy o docházce, přístupové karty apod.). 

Na základě zjištění pak posuzují, zda výkon práce nevykazuje znaky nelegální práce.

Co se týče sankcí, firmě hrozí pokuta ve výši až 10 000 000 korun. „Živnostníkům“ pak může být vyměřena pokuta až 100 000 korun.  

Podle čeho poznat, zda nejste v zastřeném pracovněprávním vztahu? 

Pozor byste si měli dávat především na vztah nadřízenosti a podřízenosti (dostáváte přímé pokyny), pevnou pracovní dobu a pracoviště, zákaz zastoupení (práci je nutné vykonávat pouze osobně, protože „zaměstnavatel“ nepovoluje zastoupení jinou OSVČ) či ekonomickou závislost (100 % či drtivá většina příjmů pochází od jednoho klienta a pracujete se zařízeními, která patří firmě). Problematické mohou být i firemní benefity.