Švédsko vykupuje odpadky a přeměňuje je na levné teplo pro domácnosti. Něco podobného máme i u nás

Řešení zní až absurdně: Švédsko odpad začalo vykupovat a dovážet ze zahraničí. Potřebuje ho totiž k ekonomicky výhodné výrobě tepla a elektřiny v rámci svého energetického hospodářství. Podle švédského Úřadu pro ochranu životního prostředí dovezlo Švédsko jen v roce 2024 3,86 milionu tun odpadu. Dovážený objem se přitom rok od roku zvyšuje. „Zásobuje“ ho především Velká Británie, Itálie či Norsko. 

Miliony domácností mají teplo díky odpadkům 

Ve švédských spalovnách to funguje podobně jako už u některých zařízení v Česku. Odpad, který už dál nejde využít pro recyklaci, se v nich pouze nelikviduje, ale využívá se jako palivo.

Nejčastěji jde například o směsný komunální odpad nebo znečištěné materiály. Pomocí speciálních odpadových šacht se taková hmota dostává přímo do systémů energetického vy­užití odpadu (technologie WtE). Při spa­lování pak vzniká teplo, které se využívá pro dálkové vytápění. Část vzniklé energie se také přeměňuje přímo na elektřinu.

V roce 2023 přijaly švédské provozy pro využití odpadu v energetice 6,6 milionu tun odpadu, ze kterých získaly 19,5 TWh energie. Z tohoto množství náleželo 17,3 TWh výrobě tepla a 2,2 TWh elektřině. Podle Švédské organizace pro nakládání s odpady – Avfall Sverige pokryla takto vzniklá energie potřeby vytápění více než 1,47 milionu bytů. Elektřina pokryla přes 940 tisíc bytů. 

Švédský paradox vysoké kapacity spaloven

I když má země rozsáhlou infrastrukturu pro zpracování odpadu, současně je pro ni prioritou materiálová recyklace, jejíž podíl postupně roste. Mezi lety 2016 a 2025 kleslo množství směsného odpadu, který lidé vyhazují do běžných popelnic o 23 %. V roce 2024 vzniklo ve Švédsku 4,5 milionu tun komunálního odpadu, což je asi 428 kg na osobu. Materiálově recyklováno bylo zhruba 47 % celkového komunálního odpadu. 

Energeticky se pak v roce 2024 využilo 53 % komunálního odpadu. Spalování odpadu a jeho recyklace tedy představují propojený systém. Nejedná se o to, že by Švédi jedním nahrazovali druhé. Právě tady však vzniká určitý paradox: Švédsku chybí kvůli vysoké kapacitě spaloven a značnému podílu recyklace dostatek odpadu ke spalování a musí si ho tak obstarávat ze zahraničí. 

Česko chce v souladu s evropskými cíly omezit množství skládek. , ...

Největší producenti odpadu v EU? Německo a Francie

V rámci Evropské unie je přitom Švédsko podle dat z roku 2020 v množství odpadu na pátém místě z 27 členských států. Největšími producenty odpadu byly Německo a Francie. Třetí místo obsadila Itálie a čtvrté skončilo Polsko. Všechny členské státy vykázaly dohromady 2,2 miliardy tun odpadu. 

Od roku 2010, kdy bylo Švédsko na devátém místě, se propracovalo do roku 2020 hned na pátou příčku. I díky spalovnám však u něj významně klesá podíl odpadu, který končí na skládkách. Z 27 % v roce 2010 na 19 % v roce 2020. 

Česko plánuje snižování odpadů i ener­getické zpracování 

Podobnou cestou by se chtělo vydat i Česko. Plánuje omezit skládkování a zároveň zvyšovat recyklaci. Míra recyklace komunálního odpadu byla v roce 2021 podle Ministerstva životního prostředí 39,8 %. Do roku 2030 má však být podle plánů na 60 %. Z celkového množství komunálního odpadu by pak mělo podle plánu do roku 2035 skončit na skládkách pouze 10 % nebo méně. Od roku 2030 bude na naše skládky možné ukládat pouze nerecyklovatelný, biologicky nerozložitelný a nespalitelný odpad. 

Výroba energie ze spalování už u nás přitom funguje. Zbytkový odpad, který už není možné dále recyklovat, zpracovávají a přeměňují na energii zařízení pro energetické využití odpadu zvaná ZEVO. Aktuálně jsou v provozu čtyři, konkrétně v Praze, v Brně, v Liberci a v Chotíkově u Plzně. Jejich celková kapacita je kolem 750 tisíc tun.

Nové ZEVO Mělník, které je ve výstavbě od roku 2025, má však samotné za rok zvládnout využít až 320 tisíc tun směsného komunálního odpadu a vyrobit tak teplo pro dálkové vytápění Prahy a Mělníka. K zahájení zkušebního provozu by u něj mělo dojít na přelomu roku 2027 a 2028.