Závislost na plynu z Ruska znovu roste, země EU stále neplní cíl
Ukončení závislosti zemí evropské sedmadvacítky na ruském plynu se nakonec nekoná. Alespoň to ukazují aktuální data o dodávkách zemního plynu, které jsou nyní o 30 % vyšší než v září 2022.
Invaze Ruska na Ukrajinu byla následována propuknutím energetické krize v celé Evropské unii. Přesně to měl být důvod, proč se státy evropské sedmadvacítky rozhodly koordinovaně, ale i jednotlivě začít výrazně omezovat svou závislost na ruském zemním plynu. Po skončení energetické krize se však situace znovu mění, státy totiž opět dovážejí více a více plynu, který dříve chtěly výrazně omezit.
Jak ukázala data ICIS (Independent Commodity Intelligence Services), která poskytuje informace o tržních podmínkách pro energetický a chemický průmysl, EU v květnu letošního roku dovezla přibližně o 30 procent více zemního plynu z Ruska než v září 2022.
Přestože je nyní odběr zemního plynu od ruského agresora stále nízký ve srovnání s dobou před invazí na Ukrajinu, jeho nárůst začíná být opět viditelný.
Aby se EU vymanila z této závislosti, mnoho států investovalo do projektů na zkapalněný zemní plyn (LNG). Tyto projekty měly za cíl diverzifikovat zdroje plynu a snížit závislost na ruském plynu. Mezi těmito státy bylo i Česko, které v době energetické krize rezervovala kapacity v LNG terminálech v Německu nebo Nizozemsku.
Tyto dohody měly poskytnout alternativní zdroje plynu a posílit energetickou bezpečnost země. Nicméně, navzdory těmto snahám, stále existují výzvy spojené s logistickou a finanční náročností těchto projektů. Projekty dalších LNG terminálů v Řecku přitom už nakonec ani nebudou realizovány, jak informoval deník Handelsblatt.
Současná situace naznačuje, že dosažení energetické nezávislosti na Rusku je tak složitější, než se původně předpokládalo. Evropská unie bude muset pokračovat v diverzifikaci svých energetických zdrojů a investovat do obnovitelných energií, aby se snížila závislost na dovozu plynu z Ruska.
Jedním z klíčových kroků může být zlepšení energetické efektivity a podpora inovací v oblasti skladování energie. Investice do technologií, jako je vodík a baterie, mohou hrát zásadní roli v budoucí energetické strategii EU.
Přes současné výzvy a zvýšení dovozu plynu z Ruska, má EU stále možnosti, jak posílit svou energetickou bezpečnost a snížit závislost na externích dodavatelích. To však bude vyžadovat koordinované úsilí na úrovni celé EU a dlouhodobou strategii zaměřenou na udržitelné a bezpečné energetické zdroje.