Za nevhodnou dekoraci na zahradě vám hrozí pokuta i její odstranění. Stačí jediná stížnost od souseda
Pro většinu lidí je zahrada jejich soukromým místem klidu a odpočinku. I přesto ale neplatí, že si na svém pozemku můžete dělat vše, co se vám zlíbí. I tady totiž existují limity, které se řídí tím, že „svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého“.
Jakmile udeří první jarní paprsky, majitelé zahrad na nich začínají nejen pracovat, ale také je různě zvelebovat. Některé zásahy ale mohou přitáhnout i nechtěnou pozornost. A co hůř, třeba sousedovi začnou vadit natolik, že na vás dokonce podá stížnost. Co totiž jednomu slouží a dělá mu radost, zas může na druhé straně plotu vyloženě obtěžovat.
Nesmí být příliš intenzivní
Řeč je o ostrém osvětlení. Ať už je umístěné přímo na zdi obydlí, nebo jste jen použili několik bodovek ke zvýraznění zahradních dominant, pokud jejich světlo v noci dopadá až do oken sousedního domu, může to být problém. Například oblíbené LED reflektory totiž zvládnou intenzivně nasvítit nejen celou zahradu, ale často mají rádius tak velký, že se jejich světlo snadno dostane i za hranice vlastního pozemku.
Podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., § 1013) se pak jedná o omezení vlastnického práva. Ačkoliv možná jako první vytane na mysl nadměrný hluk nebo třeba kouř z táboráku, příliš ostré světlo se za zmíněnými obtěžujícími faktory ve vymahatelnosti sousedských práv drží hned v těsném závěsu.
Zákon to popisuje následovně:
„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.“
Jak se situace řeší?
Pokud sousedovi vaše světlo mířící na jeho pozemek vadí a znemožňuje mu například během noci klidně spát, ideální je vše řešit nejprve domluvou. Pokud ale není přátelsky naladěný nebo mu rovnou odmítnete vyhovět, může pak postupovat i oficiální cestou a podat stížnost na obecní nebo stavební úřad.
Úředníci už jsou oprávnění vyzvat ke zjednání nápravy, nebo dokonce uloží pokutu. Pokud se bude situace posuzovat jako „rušení nočního klidu“, bude se pohybovat v řádu tisíců korun. V případě opakovaného rušení ale vystoupá klidně i nad 10 tisíc.
V krajním případě, když vlastníka neodradí ani finanční sankce, může celá záležitost dospět až k soudu, který pak neoprávněnost zásahu posuzuje. Soused (nebo jiná osoba přímo dotčená příliš intenzivním světlem) totiž může podat i tzv. negatorní žalobu, ve které popíše, jakého jednání by se měl podle jeho názoru vlastník vyvarovat.
Soud se pak zaměřuje hlavně na délku působení světla a na jeho intenzitu. Svou roli ale vždy hraje i to, jestli se jedná o město, nebo venkov. Argumentovat můžete především účelem. Pokud svítíte například kvůli zajištění bezpečnosti, může to hrát ve váš prospěch.
Když soud pochybení potvrdí, může majiteli nařídit zjednání nápravy v podobě výměny za vhodnější světlo, nebo jeho úplné odstranění. Kromě nákladů na právníky a jiné soudní výlohy vám může z této zkušenosti vyplynout i požadovaná náhrada sousedovi za újmu. Proto je lepší celou situaci nepodcenit a řešit ji hned v prvním stadiu problému.
Na co dávat pozor
Jestli se podobným sporům chcete vyhnout, řiďte se normou ČSN 36 0459, která pojednává o omezování negativních účinků venkovního osvětlení. I když není právně závazná a pro rodinné domy má pouze doporučující charakter, úřady k ní při sporech často přihlížejí.
Její požadavky nejsou nijak náročné. Svítidla by podle ní měla být namířená dolů, ne do okolí nebo přímo do oken sousedních domů. Neměla by mít příliš silnou intenzitu a zároveň se doporučuje spíš teplejší barevný tón (s teplotou chromatičnosti do 3000K), aby se v noci omezovalo takzvané „modré světlo“.



























































