Výživová poradkyně: Naši prarodiče jedli chleba a knedlíky. Přesto byli štíhlí. Toto je důvod

Dnešníma očima bychom jejich jídelníček zřejmě neohodnotili příliš kladně, tehdy ale měl své opodstatnění. Naši předkové totiž žili diametrálně odlišným stylem života, vyznávali jiný způsob konzumace jídla a skladba potravin byla rovněž výrazně odlišná od té dnešní.

Méně průmyslově zpracovaných potravin

Velkou změnou si od té doby prošel způsob výroby průmyslově zpracovaných potravin, respektive jejich samotná existence. V minulosti z logiky věci nebyly k dostání žádné polotovary, slazené nápoje, konzervovaná jídla či jiné druhy instantních pokrmů. Každá rodina si připravovala jídlo doma, z čerstvých (mnohdy vlastnoručně vypěstovaných) potravin. Pro maso se chodilo k místnímu řezníkovi, případně se opět sáhlo do vlastních zásob. Stejně tak se přistupovalo k pěstování vlastní zeleniny či pečení vlastního chleba.

K pečení vlastního chleba se dnes začínáme opět vracet. , ...

Oproti tomu dnes tvoří zpracované potraviny velkou část běžného jídelníčku většiny obyvatelstva. Různé tyčinky, balené bagety, sendviče, limonády nebo návštěvy řetězců s rychlým občerstvením překypují jídly obsahujícími rychlé cukry, nekvalitní tuky, mnoho soli či chemických látek. Tudíž i když naši předkové jedli tučná jídla, z hlediska výživových hodnot se jednalo o jídla kvalitnější a bez přidané chemie.

Každodenní pohyb

V tom nad námi mají lidé z minulosti také navrch. Zvlášť ti, kteří žili na vesnici a starali se o velká hospodářství. Možná si to dnes ani neuvědomíte, ale takové obstarání veškerého zvířectva, ruční praní, zajišťování vody, starost o dřevo a zahradu vydá za několik hodin strávených v dnešních fitness centrech. A to ani nemluvíme o tom, že naši předkové daleko více chodili pešky.

Tehdejší lidé nebyli moc zvyklí sedět, bylo zkrátka pořád co dělat. Oproti tomu dnešní lidé často sedí a není to ani úplně o tom, že by snad byli leniví. Spíš se změnil životní rytmus – sedíme v práci za počítačem, v autě za volantem, doma u mobilních telefonů, zajišťujeme chod rodiny a tak dále. S některými domácími činnostmi nám navíc pomáhají spotřebiče typu pračky či myčky nádobí.

Starost o hospodářství byla a je fyzicky náročnou. , ...

Odlišný čas stravování a vztah k jídlu

Ruku v ruce s předchozími informacemi jde také čas, který jídlu lidé v minulosti věnovali. Vstávalo se většinou velmi brzo a snídalo se opravdu bohatě, aby byla energie na celé dopoledne. V poledne přišel hlavní teplý chod a večerní menu obsahovalo většinou polévku, chleba s tvarohem nebo upravené zbytky od oběda, aby se vše zužitkovalo do posledního sousta. Prostor pro noční hodování nebyl, po setmění se už zpravidla nejedlo.

Naši předkové měli jiný nejen stravovací režim, ale i celkový přístup k jídlu. S tučným jídlem uměli zacházet a většinou ho konzumovali například se zelím nebo bramborami. Smetanové omáčky, knedlíky či zákusky po obědě byly spíše vzácností. Kvalitní tuk totiž v minulosti nebyl samozřejmostí, máslem se šetřilo, stejně jako sádlem. Zvlášť za první republiky a v poválečných letech byl například takový cukr velmi vzácnou surovinou, která se využívala střídmě. Sladké koláče se tak většinou pekly na neděli nebo ke zvlášť důležitým životním událostem.

Naopak dnes občas bojujeme s přeslazenými potravinami v podobě některých druhů cereálií, müsli, slazených nápojů či dalších sladkostí, které obsahují jednoduché cukry podporující ukládání tuku v těle.

Jídlo nebylo tak snadno dostupné jako dnes

V souvislosti se stravovacími návyky našich předků se často připomíná, že neměli jídlo neustále na dosah jako my dnes. Neexistovalo mnoho obchodů s jídlem otevřených téměř nepřetržitě, dovoz jídla ani všemožné řetězce s jídlem připraveným během pár minut. Když člověk chtěl jíst, jídlo si musel připravit, vyhradit si na to čas, v pozdějších letech pak při nákupech myslet dopředu. I proto lidé (možná aniž by chtěli) o jídle více přemýšleli a nedocházelo u nich k nesmyslnému přejídání, kdy dnes během chvíle lze zkonzumovat v podstatě celou hodnotu denního příjmu. Z těchto i jiných důvodů někdy není na škodu se nad dřívějšími stravovacími návyky zamyslet a něco málo si z nich vzít i do dnešní mnohdy uspěchané doby.