Cizí pozemek můžete získat do osobního vlastnictví a postavit si na něm klidně dům. Stačí, když se o něj původní majitel nezajímá

Řeč je o takzvaném vydržení nemovitosti, což je institut, který může převrátit vlastnické vztahy úplně naruby. Stačí splnit několik zákonných podmínek a pozemek, o který jste se roky starali a udržovali jej v rozumném stavu, může být váš.

Když realita neodpovídá údajům v katastru

Relativně častým případem bývá situace zakoupení pozemku s oplocenou zahradou, kdy plot zasahuje do sousední parcely, aniž by o tom nový majitel tušil. Ten se pak o zahradu roky stará, jako by byla celá jeho. Jestliže skutečný vlastník o daný pozemek dlouhodobě nejeví žádný zájem, může být na něj aplikován institut vydržení.

„Vydržení umožňuje reálnému držiteli znovu nastolit situaci, kde vlastnictví odráží reálné užívání věci,“ vysvětluje právnička Barbora Janáčková pro server Moderní právník.

Aby bylo možné pozemek legálně vydržet, musí být splněna podmínka, kterou stanovuje Nový občanský zákoník, a sice že daný člověk musí cizí nemovitost užívat jako vlastní, poctivě a nepřetržitě po zákonem stanovenou dobu. Zákon přitom dělí institut vydržení na dva typy. Prvním je standardní vydržení, u kterého zmíněná lhůta činí deset let, druhým typem je vydržení mimořádné, kde je tato lhůta stanovena na 20 let.

Oplocení pozemku často neodpovídá hranicím parcel uvedeným v katastru , ...

Nestačí si jen zabrat cizí louku

Pokud si však myslíte, že si stačí vyhlídnout nějaký pozemek, deset let se o něj starat a hospodařit na něm a po této době jej oficiálně získáte, pak se mýlíte. Vydržení má totiž jasně daná a poměrně přísná pravidla. Jestliže si je dotyčný vědom toho, že mu pozemek, na němž pracuje, nepatří, a přesto ho obsadí, nárok na jeho vydržení mu nevznikne.

Existuje však ještě takzvané mimořádné vydržení, které funguje v případech, kdy držitel nedokáže prokázat právní důvod užívání, ale pozemek dlouhodobě používá bez podvodu či úmyslného jednání proti vlastníkovi. V takovém případě se lhůta prodlužuje na dvacet let a zákon zkoumá především to, zda držitel nejednal v nepoctivém úmyslu.

Můžete tam postavit i dům?

Ve chvíli, kdy vám vznikne nárok na vydržení pozemku a soud uzná, že jste jeho vlastníkem, můžete s ním následně nakládat podle svého uvážení, samozřejmě ale v souladu se zákonem. To znamená, že na něm můžete klidně i postavit dům či jiný objekt, pokud to charakter pozemku a jeho lokalita umožňují. Není však možné začít stavět na pozemku, u kterého vlastnictví ještě nebylo vyřešeno, a tím pádem vám ještě oficiálně nepatří.

Lidé často vůbec netuší, že sekají trávník na pozemku jiného majitele , ...

Byť samotné vydržení pozemku je proto potřeba projednat soudně a následně změnu vlastnictví také nechat zanést do katastru nemovitostí. „Vydržení nastává přímo ze zákona uplynutím této doby, nikoli až rozhodnutím soudu; soudní rozhodnutí je však obvykle nutné pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí,“ uvádí JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D. na webu Dostupnyadvokat.cz.

Nejčastější spory vznikají mezi sousedy

Velmi častým problémem, který vyvolává spory mezi sousedy, jsou případy, kdy oplocení pozemku neodpovídá údajům zapsaným v katastru. V dřívějších dobách se ploty často stavěly bez řádného geodetického zaměření, a tak dnes někteří majitelé pozemků zjišťují, že část zahrady, kterou už roky užívají, jim vlastně vůbec nepatří.

Institut vydržení má ale svůj důvod, kterým bývá dlouhodobá pasivita původního majitele. Pakliže ten roky na svém pozemku nehospodaří a nejeví o něj žádný zájem ani nebrání jeho užívání někomu jinému, osoba, jež pozemek dlouhodobě užívá, může od státu díky tomuto institutu získat silnou právní ochranu.