Toto je věk, kdy řidiči začínají být pro silnici nebezpeční. Statistiky odebraných řidičáků mluví jasně
Průzkumy Ministerstva zdravotnictví zjistily, že řidiči v důchodovém věku jsou zdravotně způsobilejší k řízení, než tomu bylo dříve. Z toho důvodu se od nového roku posune věková hranice pro povinné lékařské prohlídky. Nicméně i tak platí, že od určitého věku se senior za volantem řadí mezi rizikové skupiny.
Možná to bude znít překvapivě, ale senioři jsou do určitého věku na silnici méně nebezpeční než mladí lidé. Ti se totiž z důvodu nedostatku zkušeností, snahy zapůsobit nebo vlivem omamných látek často dopouštějí chyb, které mohou vést k vážným nehodám. Důchodci se však dle dostupných statistik řadí hned za ně.
Věková hranice lékařských prohlídek
Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem dopravy rozhodlo o posunutí věkové hranice pro povinné lékařské prohlídky řidičů z původních 65 na 70 let. Tato změna bude platit od roku 2026, přičemž každé dva roky budou muset řidiči danou prohlídku absolvovat znova.
Lékařské statistiky ovšem ukazují, že přibližně 15 % řidičů se na tyto lékařské prohlídky buď vůbec nedostaví, nebo přijdou pozdě. Jako důvod, proč se nedostavili, nejčastěji zmiňují obavy z toho, že by přišli o řidičský průkaz. Přitom o řidičskou způsobilost přijde odhadem asi jen 5 % řidičů, kteří spadají do uvedené věkové kategorie.
Originál lékařského posudku by měl přitom dotyčný řidič nosit vždy u sebe, avšak dá se doložit i zpětně, a to bez jakéhokoliv postihu. Nicméně v případě, že senior nesplní podmínku absolvování lékařské prohlídky ve stanoveném věku, dopouští se tím přestupku. Pakliže se řidič navíc nepodrobí přezkoumání zdravotní způsobilosti, je-li k tomu vyzván příslušnými orgány, o řidičské oprávnění přijde.
S věkem řidiči reagují pomaleji
Ke zhoršení řidičských schopností dochází dle ÚAMK kolem 64 let, avšak schopnost vyhodnotit a řešit nenadálé situace se výrazně zhoršuje až kolem 75. roku života. U starších řidičů totiž dochází ke zhoršování kognitivních funkcí a také jsou fyzicky mnohem více zranitelní. Někteří jedinci jsou navíc pod vlivem léků, které mohou mít vliv na jejich smysly.
Reakce seniorů proto mnohdy nejsou už tak rychlé a stejně tak mohou mít i větší potíže s udržením pozornosti. Nenadále situace na vozovce pak mohou řidiče vyvést z míry, takže začne zmatkovat, nebo si například všimne příliš pozdě, že má zabrzdit, a neštěstí je v tu ránu na světě.
Ačkoliv praktický lékař je schopen vyhodnotit, zda je senior způsobilý řídit vozidlo z hlediska jeho zdravotního stavu, nemusí vždy vidět všechny signály, které poukazují na pravý opak. V takovém případě je také na rodině, aby dotyčnému citlivě sdělila, že již není nejlepší nápad, aby usedal za volant.
Problém je i zhoršování zraku
S přibývajícím věkem se často zhoršuje také zrak, který je pro řízení zcela zásadní. Z toho důvodu je součástí pravidelných prohlídek u lékaře také vyšetření tohoto smyslu. Mezi nejčastější oční vady, které řidiče trápí, patří krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Problém ovšem může být i zhoršené vidění v šeru.
Starší lidé za volantem jsou navíc mnohem citlivější na oslnění od reflektorů protijedoucího vozidla nebo pouličních lamp a zároveň se jim i rychleji unaví oči. Proto se řidičům v pokročilém věku nedoporučuje řídit vozidlo v noci nebo za šera. Nepříjemné pro ně může být i ostré sluníčko a jeho odlesky. Takové situace se ovšem na rozdíl od potíží s viděním za šera mohou snadno vyřešit slunečními brýlemi.
Sluneční brýle by měl mít člověk v autě vždy po ruce také v zimě. Je však potřeba dát si pozor na propustnost skel brýlí, jelikož příliš tmavá sklíčka mohou vidění naopak zhoršovat. Do šera a mlhy je pak vhodné mít k dispozici brýle s oranžovým zabarvením skel, která zvyšují kontrast.






























































