Zahrady napadá parazit, který se běžně objevuje až v červnu, letos ale dorazil nezvykle brzy
Jakmile si všimnete, že rostlina vypadá jakoby bez života, zkuste se podívat na spodní stranu listů. Tam totiž nejčastěji odhalíte napadení na první pohled nenápadným, ale rychle se množícím škůdcem, který zároveň patří k těm nejničivějším. Při silném zásahu může celou rostlinu bez problémů zlikvidovat.
Ačkoliv se obvykle objevuje ve velkém až v letních měsících, zejména v červnu a červenci, protože prosperuje v horkém a suchém prostředí, letos hlásí zahrádkáři jeho výskyt už teď, na jaře. Napadá zeleninu, stromy a interiérové i venkovní rostliny, ze kterých odčerpává mízu a tím je oslabuje a zpomaluje jejich růst. Nejčastěji si však vybírá například rajčata nebo okurky, ale napadá i jahody nebo okrasné listnaté rostliny jako oleandry či u nás oblíbené růže.
Jsou menší než mšice a přemnoží se rychlostí blesku
Řeč je o drobném roztoči, který patří do čeledi sviluškovitých. V Česku nejčastěji narazíme na svilušku chmelovou nebo ovocnou. Svilušky vypadají díky své velikosti jen jako drobné nažloutlé, nazelenalé nebo červenohnědé tečky, v závislosti na konkrétním druhu. V dospělosti jsou totiž velké jen 0,5 až 0,7 mm, což z nich dělá o dost menšího škůdce, než jsou například mšice, které dorůstají asi 1 až 4 mm.
Kdybyste je ale dali pod mikroskop, rázem se budete dívat na malé pavoučky. S nimi jsou také příbuzní a odtud je odvozeno i jejich anglické pojmenování spider mites (doslovně přeloženo jako „pavoučí roztoči“). A u podoby shodné rysy nekončí. Stejně jako pavouci totiž i svilušky umějí vytvořit jemné pavučinky, kterými opřádají listy.
Jejich zákeřnost ale spočívá hlavně v tom, že se neuvěřitelně rychle množí. Při teplotě 24 °C se některé typy svilušek stávají z vajíčka dospělými jedinci už během 5 dnů. Samice žije až 4 týdny, během nichž naklade i 300 vajíček. Jestli tedy máte pocit, že se na zahradě objevily „jakoby přes noc“, nebudete daleko od pravdy.
Tihle drobní škůdci dělají vrásky zahradníkům po celém světě. Když ale rostlinu zezačátku napadnou, je těžké je odhalit včas. Většina lidí si jich potom všimne, až když hledá příčinu chřadnutí rostliny. Proto je nutné důkladně prohlížet spodní strany listů a ideálně si vzít na pomoc lupu. Když totiž napadení přejde do další fáze, bývá boj o něco složitější.
Varovným příznakem bývají skvrny na listech ve světlé až žluté barvě, které jsou reakcí na fytotoxiny, které do nich svilušky vypouštějí při sání mízy. Dotčené plochy při extrémním postižení postupně hnědnou a schnou do té doby, než úplně odumřou.
Pokud chcete mít jasno, jestli jde opravdu o svilušky, proveďte jednoduchý test. Pod rostlinu položte list papíru a lehce s ní zatřeste. Když na papír spadnou drobné pohybující se tečky, bude se jednat o tyto roztoče.
Řešení spočívá i v prevenci
Jelikož svilušky představují častý problém, který se vynoří s příchodem tepla a sucha, je vhodné se na ně předem připravit. Odborníci z Univerzity v Oregonu doporučují kromě chemického ošetření vyzkoušet i jiné možnosti. Pro prevenci se hodí například potlačit širokolisté plevely jako je sléz nebo jetel bílý, což výskyt těchto roztočů může samo o sobě snížit.
Ze stejného důvodu doporučují také použití ovicidu a larvacidu v brzkých jarních měsících, které ničí samotná vajíčka a larvy. Po chemii však sahejte s rozmyslem. Širokospektrální insekticidy totiž mohou zlikvidovat i přirozené nepřátele svilušek, kteří je loví a na řešení problému se tak podílejí.
Když už jste si přítomností škůdců jistí, na odolnější rostliny zkuste použít silný proud vody a z listů svilušky mechanicky odstranit. Sprchování rostlin se doporučuje i ve sklenících, kde tak vytvoříte vyšší vlhkost, kterou tito roztoči nemají rádi.
Většina specializovaných prostředků z obchodu určených přímo na svilušky pak obsahuje oleje a aplikuje se na obě strany napadených listů. Olejové postřiky doporučuje pro domácí řešení i Howard Russel ze Státní univerzity v Michiganu, který je považuje za „nejméně rušivou metodou ochrany trvalek a okrasných dřevin“. Naopak si dávejte pozor na hnojiva s vysokým obsahem dusíku, které mohou růst těchto roztočů podporovat.



























































