Superpočítač NASA přišel s novým odhadem konce světa. Vychází o polovinu dříve než původní odhady

Možná už jste se také někdy zajímali o to, jak dlouho vlastně naše planeta bude existovat, a jestli bude i dál přívětivá pro život lidstva. Přesně o totéž se zajímají i vědci, kteří teď potápí původně extrémně pozitivní výhledy. Není to ale o tom, že by se situace zásadně změnila. Jde o neustále přibývající data a přesnější modely. I přesto ale nejnovější číslo z NASA značí, že konec světa nikdo z nás nejspíš nezažije.

Co nám superpočítače vypočítaly?

Na zbrusu nových výpočtech se podíleli i odborníci jako Kazumi Ozaki nebo Christopher T. Reinhard. Podle nich je dřívější odhad životnosti na 2 miliardy let teď zkrácený na polovinu. Obyvatelná by podle nich měla planeta Země být tedy už asi „jen“ miliardu let.

Nastala změna a nově přijde konec světa o polovinu rychleji , ...

Jde ale o číslo, které se velmi těžko získává. Pro podobný odhad se používají pokročilé simulace a složité technologie. Superpočítače jsou v těchto případech schopny spojit a využít obrovské množství relevantních dat. A pak? Přijít se scénářem toho, jak se naše planeta bude dál vyvíjet a „chovat“. A to s přesností, kterou by nám naši předkové mohli závidět.

A pokud si vůbec nedokážete představit, co se do podobných výpočtů vlastně zahrnuje, nezoufejte. Jde o něco tak složitého, že to umí jen málokdo. V praxi jde ale většinou o sledování vývoje atmosféry a různé simulace chemického složení vzduchu, nebo třeba proměny oceánů oproti tomu, jak je teď známe.

Takhle se to začně dít

Jak si ale vůbec takový konec světa představit? Velkou roli v něm má hrát Slunce. O tom, že bude na Zemi čím dál tepleji, až se to nebude dát snést, už jste možná někdy někde slyšeli. Tohle se má dít kvůli pořád vyššímu výkonu a tím pádem i množství paprsků, které k nám dopadnou. Planeta se bude čím dál víc oteplovat, oceány se začnou odpařovat a započne nenávratný proces.

Bez oceánů totiž naše planeta nebude mít možnost regulovat teplotu. A dopad na lidi, zvířata a rostliny? Extrémní. V tak horkém prostředí nebudeme moct existovat. Kdo se nebude postupně přizpůsobovat, nebude mít nejspíš na Zemi své místo.

Situace na Zemi se bude zhoršovat, a kvůli vedru se tu nebude dát vydržet , ...

Nejzrádnější je, že se to má všechno dít nenápadně a plíživě. Vědci mluví o tom, že se začne vytrácet kyslík, který tak moc potřebujeme k životu. Pokud si ale představujete, že vše najednou zmizí, podle odborníků to není tak úplně pravda. Některé jednodušší formy života by totiž na rozdíl od nás měly přežít.

Co to pro nás dnes znamená?

Když se řekne, že něco nastane za miliardu let, většina lidí jen mávne rukou. Proč by měli hledět na něco, co nastane za tak dlouho? Jenže ono to neznamená, že nám se v následujících letech nebude žít hůř. Právě naopak. I globální oteplování se děje postupně. A tak lidé už ted zažívají, že opalovací krémy stačí rok od roku méně, a že mají v létě doma čím dál větší vedro.

I proto se vědecké bádání zaměřuje souběžně na prozkoumávání jiných planet. Odborníci doufají, že narazí na nějakou, která by mohla být do budoucna obyvatelná. Situace na každé z nich se totiž proměňuje, a ještě před „koncem světa“ se může objevit nějaká, která poskytne živým organismům bezpečné útočiště.

Hledání ale není tak jednoduché. Planeta Země je totiž v tomhle zatím unikátní. Jedno je jisté – mohla by podle expertů existovat ještě zhruba miliardu let.