Dnes už si nemůžete na vlastním pozemku postavit skoro ani kůlničku na dříví. Zákony dávají kutilům stopku

Celá problematika přitom již v loňském roce prošla zásadní změnou. 1. července 2025 totiž vstoupil v účinnost nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který přináší novinky. Ne každý se v nich ale orientuje.

Zahradní domek musí splňovat 5 podmínek

Pokud se na svém pozemku chcete pustit do stavby zahradního domku nebo kůlničky, je důležité, aby současně splňoval hned pět podmínek. Zastavěná plocha zahradního domku může činit maximálně 40 m², přičemž v úvahu se bere vnější půdorys stavby. Právě to je zásadní změna, kterou nový stavební zákon přinesl (dříve se totiž jednalo pouze o 25 m²). Dále platí, že výška domku nesmí přesahovat 5 metrů. 

Zahradní domek dále může mít nejvýše jedno nadzemní podlaží, podsklepení je možné do hloubky 3 metrů. Dodržet je třeba i odstupovou vzdálenost. To znamená, že domek musí stát minimálně 2 metry od hranic sousedních pozemků. Na daném pozemku pak musí po umístění stavby zůstat minimálně 50 % plochy schopné vsakovat dešťovou vodu. Je však třeba upozornit, že do zastavěnosti se počítá nejen tento zahradní domek, ale i případný rodinný dům, chodníky, terasy a další zpevněné plochy. 

Zahradní domek musí splňovat několik podmínek , ...

Jaké další drobné stavby potřebují povolení

Postavili jste skleník nebo bazén? Možná porušujete zákon. Tohle si většina lidí vůbec neuvědomuje, ale i u nich je třeba splnit podmínku maximální zastavěné plochy 40 m², zároveň musí být v odstupu 2 metrů od hranice pozemku. Jednat se dále může o stavby v zahrádkářských osadách, jejichž zastavěná plocha může činit maximálně 40 m², nesmí ale sloužit k bydlení ani k rekreaci.

Bez stavebního povolení nelze rovněž postavit ani přístřešky pro auto nad 40 m² a 5 m výšky. Dále pak ani opěrné zdi nad výšku 1 m a oplocení do výšky nad 2 m. Stavební povolení potřebujete také na mobilní domy, které zákon definuje jako výrobky plnící funkci stavby, na rekreačních pozemcích nad 55 m² zastavěné plochy. 

Co se za drobnou stavbu nepovažuje

I když by se mohlo zdát, že drobnou stavbou je každá stavba splňující stanovené rozměrové limity, tak jednoduché to není. Stavební zákon totiž rozlišuje nejen velikost, ale také účel stavby, její využití a možný dopad na okolí. 

To znamená, že se za drobné stavby nepovažují ty stavby, které jsou určeny k bydlení, garáže ani stavby pro rodinnou rekreaci (pokud nespadají mezi výjimky výslovně uvedené v zákoně). U těchto staveb totiž zákon předpokládá vyšší nároky na bezpečnost, ochranu okolí a infrastrukturu, proto pro ně platí zvláštní režim. 

Co se stane, když nesplníte odstup dvou metrů od souseda

Praxe může lákat umístit nějakou stavbu mnohem blíže, než jaká je předepsaná minimální vzdálenost od hranice pozemku. Odborníci ale doporučují dát si na tuto vzdálenost velký pozor. Pokud se totiž vaše stavba bude nacházet blíže než dva metry od hranice pozemku, automaticky přestává být drobnou stavbou a spadá do kategorie jednoduchých staveb. To znamená nutnost vyřídit si povolení záměru včetně projektové dokumentace a neobejdete se ani bez souhlasu dotčených sousedů.

Bez povolení se obejdete i u některých bazénů , ...

Každá stavba musí být v souladu s územním plánem obce

Při plánování každé (i drobné) stavby je nutné přihlédnout k územnímu plánu obce. Ten totiž může podmínky dále zpřísňovat. Může tak například být omezeno procento zastavěnosti nebo může být zakázána výstavba určitých druhů staveb. Územní plán obce také může do jisté míry předepisovat vzhled (například typ střechy, barvu fasády a podobně). Proto je namístě se o něm vždy důkladně informovat.