Retenční nádrž na dešťovou vodu má striktní pravidla. Stavební úřad může při jejich porušení přikázat, abyste ji zakopali

Stavební zákon, který přestal platit s koncem roku 2023, uváděl, že u retenčních nádrží do objemu 50 m³ a do výšky 3 metrů není potřeba stavební povolení ani ohlášení. S novým stavebním zákonem ale došlo ke změně. To neznamená, že by dříve postavené stavby podléhaly novým pravidlům, protože ta se vztahují jen na nové projekty. Při jejich realizaci byste už ale měli splnit všechny aktuálně zákonem stanovené povinnosti. V opačném případě vám hrozí tučná pokuta, nebo zasypání nádrže.

Kdy potřebuje retenční nádrž povolení

„Jednoduchými stavbami jsou stavby nebo zařízení a terénní úpravy, a to i podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury,“ uvádí zákon č. 283/2021 Sb., tedy nový stavební zákon, který se od 1. července 2024 začal uplatňovat také na běžné stavby. Metodika Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) mezi konkrétní příklady jednoduchých staveb řadí právě nádrže na dešťovou vodu.

Pokud retenční nádrž podle svých parametrů spadá mezi jednoduché stavby, její realizace vyžaduje povolení záměru. U konstrukcí do 300 metrů čtverečních zastavěné plochy a do 3 metrů hloubky je nutné povolení záměru, které nahradilo dřívější územní a stavební povolení. Pokud by byla stavba rozměrnější či hlubší, bude se tento režim měnit. Takovou konstrukci však s největší pravděpodobností na svém pozemku vytvářet nebudete.

Dešťovou vodu lze na zahradě zachytávat různými způsoby , ...

Na co byste si měli dát při realizaci pozor?

Retenční nádrž by měla být umístěna dostatečně daleko od základů nadzemních staveb, aby voda neporušila jejich statiku. Pozornost je třeba věnovat také odstupové vzdálenosti od hranice pozemku, která se posuzuje podle konkrétního záměru a příslušných požadavků na výstavbu. Přepad, který odvádí přebytečnou vodu v případě vydatných dešťů, také nesmí končit u sousedů. „Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda,“ uvádí § 1019 občanského zákoníku.

Má-li být přepad napojen do kanalizace, vodního toku či zasahovat do podzemních vod, mohou být vyžadovány další souhlasy. Pokud chcete dešťovou vodu z retenční nádrže vsakovat do půdy na pozemku, nebo pokud úřad vyžaduje ověření hladiny podzemní vody, může být potřeba také hydrogeologický průzkum. Ten je obvykle požadován jako příloha k povolení záměru.

Retenční nádrž může vyžadovat zvláštní povolení i v takzvaném regulovaném území, tedy například v chráněné krajinné oblasti (CHKO), památkové zóně, záplavovém území nebo v ochranném pásmu vodního zdroje. Pozor byste si měli dát také na inženýrské sítě. Může jít o plynovod, vodovod, kanalizaci, elektrické vedení či telekomunikaci. Někdy skutečně dojde při kopání k nárazu na plynovod, což vede k nepříjemnostem.

V současné době sužují české zahrady sucha, takže zachytávání dešťové vody může být důležité , ...

Jaké hrozí pokuty a kdy je nutné zasypání?

Nemáte-li u retenční nádrže potřebná povolení, může vám podle § 301 stavebního zákona hrozit pokuta až 2 miliony korun! V určitých chráněných či nezastavěných územích navíc někdy bývá sankce i vyšší. Pokud stavební úřad zjistí „černou stavbu", obvykle vás nejprve vyzve, abyste požádali o dodatečné povolení stavby. Stavbu navíc někdy ani dodatečně povolit nelze. Například pokud je stavba v rozporu s právními předpisy.

 „Stavební úřad je povinen nařídit odstranění u takových staveb, které jsou svým závadným stavem ohrožující bezpečnost či veřejný zájem, dále se jedná o stavby provedené bez povolení nebo v rozporu s ním, nebo o stavby nevyžadující povolení, ale provedené v rozporu s právními předpisy. Dále se také jedná o stavby, u kterých bylo povolení zrušeno, a o stavby, u kterých uplynula stanovená doba trvání,“ uvádí Portál veřejné správy.

Dostali jste se také do zajímavé situace, která stojí o informování široké veřejnosti? Dejte nám vědět na ctenari@energozrouti.cz.