Za 15 let přijde tvrdá realita. Důchody budou výrazně nižší, než lidé čekají. Zjistili jsme konrkétní částky
Důchody jsou v posledních letech dost ožehavým tématem. Stát přestává pomalu zvládat financovat současný penzijní systém, a to kvůli veskrze pozitivnímu jevu. Češi se totiž dožívají stále vyššího věku a v důchodu tak tráví více času. Do penze se nám kvůli tomu bude chtít čím dál později. A důchody navíc budou nižší, než možná čekáme.
Česko stárne. V průběhu 10 let se důchodového věku dočká silná generace Husákových dětí. Důsledek? Bude stále méně lidí, kteří budou moci vydělávat na penze seniorů. K tomu musí přihlížet i stát se svými opatřeními, mnohdy poněkud nepopulárními. Penze tedy budou postupem času čím dál nižší. Už za 15 let tak může na Čechy dopadnout tvrdá realita.
Stát omezuje míru započítávání výdělků i dob pojištění
Už před časem oznámilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), že od roku 2026 začnou platit legislativní změny týkající se důchodů. Kvůli nim se postupně omezí míra započítávání výdělků i dob pojištění v první redukční hranici (zápočet ve druhé redukční hranici bude i v následujících letech činit 26 %). Změny lze nalézt v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a to konkrétně v § 15 a § 34. Jak konkrétně budou české penze během příštích 10 let klesat?
- Osobní vyměřovací základ (výdělky) – započítávání do první redukční hranice se bude postupně snižovat ze 100 % na 90 %. Každý rok přitom dojde ke snížení o procento. V roce 2026 tak půjde o 99 %, v roce 2027 o 98 % atd. V roce 2035 (a později) má jít o 90 %.
- Doba důchodového pojištění – sazba procenta z výpočtového základu za rok pojištění činila v loňském roce 1,5 %. I zde ale dojde k postupnému snižování, a to o 0,05 % ročně. V roce 2026 se tedy bude jednat o 1,495 %, v roce 2030 o 1,475 % a v roce 2035 a později o 1,45 %.
Stát omezuje míru započítávání výdělků i dob pojištění
, ...
Jaký budou mít změny konkrétní dopad?
Dá se říct, že čím větší osobní vyměřovací základ (OVZ), který zahrnuje všechny příjmy, z nichž se platilo sociální pojištění, tím větší rozdíl ve výši důchodu v příštích 10 letech nastane. Pro příklad, při době pojištění 46 let bude u OVZ ve výši 15 tisíc korun činit finanční rozdíl oproti letošku 1 208 korun. U OVZ ve výši 25 tisíc korun už ovšem půjde o 1 753 korun. To jsou částky, o které si důchodci pohorší. S tím je tedy třeba počítat, protože takhle vypadá stávající důchodová legislativa.
Jaké budou důchody za 15 let?
To je pochopitelně ve hvězdách. Aktuálně platná důchodová legislativa se může měnit. Na druhou stranu se stárnutím společnosti asi nikdo nic neudělá. Legislativní změny omezující míru započítávání výdělků i dob pojištění každopádně pocítí všichni důchodci, tedy i senioři, kteří mají ve svých aktivních letech nižší příjmy. Co se proti tomu dá dělat? V podstatě se nic nemění, stále jde o zodpovědnost jednotlivých občanů – vlastní finanční zajištění bude hrát důležitější a důležitější roli.
Vlastní finanční zajištění bude hrát stále důležitější roli
, ...
Podle odborníků by měl mít každý občan našetřeny na penzi minimálně dva miliony korun k udržení důstojné životní úrovně. Finanční poradci radí odkládat na důchod alespoň 10 % příjmů. Češi stráví aktuálně v důchodu průměrně 24,7 roku. Pokud by měl někdo našetřeny dva miliony korun a odcházel do penze, každý měsíc by si mohl přilepšit částkou cca 6 750 korun. Jde tedy o zajímavý bonus k samotnému důchodu, ale jak vidno, dva miliony ve skutečnosti nejsou zase tak závratnou sumou.
Postupem času se bude zvyšovat o jeden měsíc také věk odchodu důchodu. Tato hranice nyní činí 65 let. U občanů narozených v roce 1989, kteří dosáhnou důchodového věku v roce 2056, však půjde už o 67 let. I na tohle se je třeba připravit.
