Padlo rozhodnutí o zrušení střídání času. Česko i Slovensko mohou být v odlišném časovém pásmu

Česká republika se aktuálně stejně jako Slovensko nachází ve středoevropském časovém pásmu (UTC+1) a během letního času přechází na UTC+2. Evropská unie přitom již v roce 2018 navrhla zrušení letního času, přičemž každá země by měla mít možnost si vybrat, zda si ponechá standardní, nebo letní čas. Tento návrh byl v roce 2019 Evropským parlamentem schválen. A tak se teoreticky může stát, že Česká republika zůstane ve standardním časovém pásmu a Slovensko se rozhodne pro zachování letního času. Nebo naopak. 

Státy Evropské unie se nedokážou dohodnout

Zavedení letního času se datuje do období první světové války, kdy se některé státy rozhodly pro co nejefektivnější využívání denního světla. Napříč světem však na používání letního času panují rozporuplné názory. Třeba Island funguje po celý rok ve svém standardním časovém pásmu a místní obyvatelé se tak s žádnými změnami nepotýkají. 

Původním záměrem pro posun času byla snaha ušetřit elektrickou energii. Předpokládalo se totiž, že lidé půjdou spát o hodinu dříve, jelikož je stejně tma. V dnešní době plné moderních technologií a všudypřítomného osvětlení však již tento záměr smysl nedává. 

Dvanáct let hledal na skládce pevný disk s tisíci bitcoiny. Teď začíná nová kapitola jeho příběhu

V životě se dějí neuvěřitelné věci. Občas se tak stane, že do koše omylem vyhodíme i to, co má téměř nevyčíslitelnou hodnotu. Takový příběh se stal...

Pokud by se letní čas zrušil, letní večery by byly o hodinu kratší , ...

Ukončení střídání času mělo nastat již v roce 2021

Evropský parlament schválil, aby si každá členská země vybrala, zda si ponechá standardní nebo letní čas. Ukončení střídání času pak mělo nastat již v roce 2021, celý proces byl však kvůli celosvětové pandemii a neshodám mezi členskými státy odsunut na neurčito. Očekává se však, že se otázka znovu otevře v roce 2026 a možná se tedy již v příštím roce dočkáme novinek.

Jaký čas by platil u nás a jaký na Slovensku?

To bohužel zatím nikdo neví. O kladech a záporech zimního a letního času se vedou dlouhé debaty a je pravděpodobné, že se toto rozhodnutí ještě nějakou dobu potáhne. Každá varianta má totiž přirozeně svá pro a proti.

Pokud by se zrušil letní čas a platil by po celý rok standardní, tedy zimní, znamenalo by to pro nás následující:

• Na jaře a na podzim by byla rána světlejší, ale večery naopak temnější.

• V červnu a červenci by slunce vycházelo už ve 4:00 ráno. Stejně tak by se ale stmívalo dříve, zhruba kolem 20:45. 

• V zimě by se nic nezměnilo, jelikož právě tehdy zimní čas běžně platí.

Pokud by se naopak zrušil zimní čas a panoval by celoročně letní čas, čekaly by nás tyto změny:

• Během zimních ran byste s největší pravděpodobností cestovali do školy nebo do práce ještě po tmě. V prosinci by totiž slunce vycházelo až kolem 8:30 až 9:00 ráno.

• Naopak slunce by v prosinci nezapadalo již kolem 16:00, ale až kolem 17. hodiny. 

• V létě by se pro nás nic nezměnilo. 

Někteří odborníci se shodují v tom, že letní čas je méně v souladu s naším cirkadiánním rytmem. Pro tělo je totiž důležité ranní světlo, podle něhož se naše vnitřní hodiny seřizují s denní dobou. Pokud bychom zavedli trvalý letní čas, mohli bychom právě během podzimu a zimy bojovat s menším množstvím slunečního svitu během rána. 

Česká republika se pak údajně chce v otázce volby času koordinovat s okolními státy, aby byl zajištěn harmonizovaný přístup. Pokud se tedy nic nezmění, nemusíme se obávat toho, že by byl v okolních státech o hodinu jiný čas než u nás. 

Trvale letní čas by znamenal, že by se v zimě rozednívalo až kolem 9. hodiny , ...

Češi se přiklánějí spíše k letnímu času

Na zimní a letní čas mají přirozeně svůj názor i jednotliví obyvatelé. Podle jednoho z průzkumů 42 % lidí preferuje celoročně letní čas. Zhruba 24 % upřednostňuje zimní čas a zbývající část obyvatel je v této otázce nerozhodnutá.