Občanka ani kartička pojištěnce nestačí. Odborníci radí seniorům nosit v peněžence ještě jednu důležitou kartičku
Jen málokterý senior překročí práh svého domova s obavami, že na něj venku automaticky čekají zdravotní potíže či jiné komplikace. Přesto je vhodné, aby byl každý z nich na případné krizové situace řádně připraven.
Mnoho seniorů u sebe nosí pouze občanský průkaz, což nemusí být vždy dostačující. Pokud by došlo ke vzniku nepříjemnosti v podobě pádu, náhlé nevolnosti nebo dezorientace, určité pomůcky mohou zdravotníkům nebo policistům výrazně usnadnit práci. V opačném případě by se řešení situace, které by jinak bylo poměrně jednoduché a bezproblémové, mohlo zbytečně prodloužit a zkomplikovat. Odborníci proto doporučují, aby senioři u sebe kromě občanského průkazu nosili i další důležité informace pro případ nouze.
Kartička s osobními údaji a nejdůležitějšími informacemi
Mezi nejdůležitější předměty, které by měl mít každý senior neustále u sebe, se bezesporu řadí přehledová kartička. Na ní by měly být uvedené nejen stěžejní osobní údaje, ale především rovněž informace o blízkých rodinných příslušnících (nebo nejdůvěrnějších známých) a zdravotním stavu.
V praxi můžete mít u sebe buď jednu komplexní kartičku, nebo např. tři kartičky rozdělené podle tématu (např. jednu kartičku s informacemi o rodině, druhou s osobními údaji a třetí o zdravotním stavu).
Zdravotníci však zpravidla upřednostňují jeden dokument, a to ideálně takzvanou seniorskou obálku (můžete se setkat i se zkratkou I.C.E). Tu si můžete vyhledat například na oficiálních internetových stránkách SeniorPoint a následně jen vytisknout a vyplnit. Zásadní výhodou této karty je, že je pro zdravotníky velmi přehledná.
Odůvodnění je v tomto případě jasné: Jestliže senior nebude schopen komunikovat, což se může stát i zdravým lidem (například po pádu na chodník), pracovníci zdravotní služby nebo policisté mohou díky přehledové kartičce okamžitě kontaktovat rodinu či známé. Podobně tomu je v případech, kdy starší člověk ztratí orientaci.
Jaké údaje by se na kartičce měly nacházet?
Pokud si vytisknete oficiální seniorskou obálku, veškeré klíčové údaje jsou v ní již uvedené a stačí je tedy pouze doplnit.
Jestliže však z nějakého důvodu tuto možnost nemáte, do vlastní karty (nebo více kartiček) je klíčové uvést především kontakt na nejbližší osoby (ideálně několik, např. manžel, potomek, sourozenec a blízký přítel), seznam užívaných léků včetně dávkování a přehled chorob i alergií, kontakt na praktického lékaře, krevní skupinu, jméno, datum narození a trvalé bydliště.
U těchto skupin seniorů je přehledová kartička velmi důležitá
Přehledová kartička je obzvláště důležitá pro seniory, již se potýkají s některou z chorob, která zvyšuje pravděpodobnost ztráty vědomí či obecně schopnosti vést plnohodnotnou komunikaci.
V praxi se jedná například o seniory s diabetem (cukrovkou), u nichž hrozí takzvaný hypoglykemický šok (prudký pokles hladiny glukózy v krvi), nebo o lidi, kteří se potýkají s nízkým či naopak vysokým tlakem. Zatímco u nízkého tlaku je omdlévání jedním z běžných symptomů, u osob s vysokým tlakem hrozí vyšší pravděpodobnost rozvoje srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody. V souvislosti s těmito komplikacemi přitom platí, že každá minuta rozhoduje o tom, jestli se dotyčný člověk vrátí zpět do plnohodnotného života, nebo se bude potýkat s trvalými následky. Medicína je dnes již natolik pokročilá, že v případě rychlé hospitalizace mohou i pacienti s cévní mozkovou příhodou odejít z nemocnice bez citelných následků – právě přehledová kartička může být tím pádem rozhodujícím faktorem.
Další skupinu seniorů, kteří by měli mít přehledovou kartičku u sebe, tvoří pacienti s Alzheimerovou chorobou. V tomto případě hrozí především dezorientace či ztráta schopnosti racionálně komunikovat.
Samostatnou kapitolu pak představují osoby, které se potýkají s epilepsií. U nich je vhodné, aby u sebe měly přehledovou kartičku v jakémkoliv věku.
Přehledová kartička se však může hodit i seniorům bez významnějších zdravotních potíží. Ti se mohou setkat s komplikacemi například v důsledku nepříznivých meteorologických podmínek (v létě dehydratace, přehřátí organismu, úpal nebo úžeh, v zimních měsících pak pád kvůli námraze apod.).





Sledovat v Google Zprávách



























































