Vláda slibovala pomoc OSVČ. Realita? Rekordní zálohy a další nejistota kolem odvodů
O odvodech pro osoby samostatně výdělečně činné se politické strany dohadují již několik let. Zatímco předchozí vláda se rozhodla pro radikální zvyšování sociálního a zdravotního pojištění, tehdejší opozice s tímto krokem nesouhlasila a slíbila, že v budoucnu odvody opět sníží. Živnostníci tak s napětím očekávali slibovanou úlevu. Návrh sněmovnou prošel, narazil ovšem u senátu.
Drastické dopady dřívějšího konsolidačního balíčku měl korigovat nový návrh na snížení odvodů pro OSVČ. Legislativní proces se však zadrhl na nečekaném místě a horní komora parlamentu se tak stala dějištěm ostrého střetu. Senát totiž tvoří především zástupci stran, které jsou nyní paradoxně v opozici, a návrh tak přes něj neprošel. Podle senátorů má totiž naprostou přednost dlouhodobá finanční stabilita země, nikoliv okamžitá úleva pro podnikatele.
Pře o “pár stovek”, které stojí miliardy
Podstatou celého sporu je snaha o revizi vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění. Pokud by předložená novela prošla, vyměřovací základ by se vrátil z dnešních 40 na loňských 35 %. Díky tomu by živnostník ušetřil 715 korun měsíčně.
Několik stovek pro OSVČ je obrovským zásahem pro sociální systém
, ...
Pro podnikatele je to částka, za kterou si uhradí například paušál na telefon. Z pohledu státu však jde o masivní zásah do státního rozpočtu. Zrušení plánovaného navýšení by totiž znamenalo až 3,5miliardový výpadek v příjmech důchodového systému. Senátoři tak argumentují tím, že “důchodový účet” je v deficitu a podobné kroky jsou nezodpovědným hazardem ze strany vlády.
Zadlužování a hrozba chudoby
Jednání v horní komoře nedoprovázelo jen suché konstatování konkrétních čísel, ale i emotivní politické deklarace. Asi nejvýrazněji vystoupil proti novele předseda lidoveckého klubu Josef Klement. Ten si rozhodně nebral servítky a postup sněmovní většiny označil za populistický a nebezpečný pro budoucnost naší země. Klement v rozpravě doslova uvedl: „Babišova vláda tímto návrhem cíleně zadlužuje naši vlast a ohrožuje finanční stabilitu občanů naší země.“
Dalším argumentem senátorů je budoucí výše penzí samotných živnostníků. Podle výpočtů odborníků by návrat k původním odvodům znamenal v budoucím starobním důchodu až o 1 500 korun měsíčně méně. Klement k tomu dodal: „Chci proto vyzvat vládu k důslednému prosazování odpovědné fiskální politiky a k preferenci systémových a dlouhodobě udržitelných řešení před krátkodobými rozpočtovými opatřeními.“
Novela narazila u Senátu
, ...
Historický skok: Z 3 700 na 9 000 korun
Na druhou stranu je vhodné se na situaci podívat i z pohledu živnostníků. Jejich frustraci totiž podporuje nezvyklá dynamika růstu odvodů za poslední desetiletí. Data totiž ukazují, že v posledních letech roste zatížení OSVČ obrovským tempem, které nemá v novodobé historii obdoby.
Srovnáme-li si minimální měsíční zálohy (tedy součet sociálního a zdravotního pojištění), v roce 2015 se živnostník dostal celkem na 3 740 korun měsíčně. V roce 2026 už se minimální odvody vyšplhaly na 9 026 korun za měsíc. To představuje nárůst o neuvěřitelných 141 %.
Pokudy by však odvody rostly přiměřenou rychlostí, nebylo by to pro podnikatele až tolik radikální. Největší skok však nastal mezi lety 2024 a 2026, kdy jen náklady na sociální pojištění vzrostly přibližně o 1 900 korun měsíčně. Zastánci předložené novely tak argumentují, že pro drobné podnikatele už nejde jen o otázku zisku, ale o schopnost udržet si živnost a podnikat zcela legálně bez úniku do šedé ekonomiky.
