Odpadlá omítka značí zásadní problém a může mít vliv na statiku celého domu. Všímejte si detailu u podlahy
Odpadlá omítka je problémem, se kterým se zejména u starších domů můžete setkat běžně. V některých případech jde pouze o banalitu a čistě estetický problém, v jiných se ovšem jedná o velice závažné riziko.
Právě proto je vhodné věnovat pozornost určitým znakům, které mohou napovědět, zda za odpadlou omítkou stojí pouze nezávažná příčina, nebo jde o rozsáhlejší problém, který je třeba co nejrychleji vyřešit. V některých případech může odpadlá omítka upozornit dokonce na degradaci nosných konstrukcí.
Vlhkost: Častý problém, který může způsobit závažné komplikace
Za opadáváním omítky stojí velmi často zvýšená míra vlhkosti. Ta se může do nosných částí budovy dostat několika způsoby. Mezi nejčastější se řadí špatný stav izolace, vzlínání ze země, zatékání střechou nebo kondenzace vodních par.
Poškození omítky často na problém se zvýšenou mírou vlhkosti pouzkazuje jako první – jednoduše z toho důvodu, že se nachází na povrchu.
Problém spočívá v tom, že omítka pod náporem nadměrné vlhkosti postupem času ztrácí svou strukturu, což se projevuje mimo jiné vznikem prasklin nebo jejím úplným opadáváním.
Kdy nastává problém?
V počátečním stadiu jsou praskliny omítky spíše estetickým problémem. Naprosto bezpochyby je vhodné se na ně zaměřit, nicméně zpravidla automaticky neznamenají hluboké problémy se statikou. Ve většině případů je na vině tepelná roztažnost (roztahování a smršťování v důsledku změn teploty), vysychání, nízká kvalita použitého materiálu nebo běžné opotřebení.
V některých případech se ovšem může stát, že vlhkost napadne vnitřní části konstrukce. V tu chvíli hrozí jejich poškození, v jehož důsledku dochází například ke zhoršení izolačních vlastností nebo ohrožení stability celé budovy. To je problém, který si zasluhuje okamžitou pozornost.
Proč byste se měli zaměřit na detaily u podlahy?
Na závažný problém s vlhkostí a opotřebením vnitřních částí konstrukce může poukázat mimo jiné odtržení podlahové lišty od zdi. Mezera u podlahy může představovat důkaz, že dochází k pohybu celé konstrukce a odpadlá omítka není pouze běžným problémem, který je zapříčiněn banalitou.
Na problémy se statikou mohou upozornit rovněž mezery mezi rámy a zdmi. Jestliže se lišty odtahují směrem od cihel nebo obkladu, může to být jasnou známkou nestabilní konstrukce. Tato komplikace navíc nadále prohlubuje celý problém. Mezery mezi rámy a zdmi totiž přirozeně podporují rozvoj průvanu a umožňují vlhkosti pronikat do vnitřních prostorů. To navíc zvyšuje riziko rozvoje plísní v domácnosti, z nichž některé mohou mít výrazně negativní vliv na lidské zdraví – například mohou produkovat takzvané mykotoxiny, které poškozují toxickým působením orgány, jako jsou játra a ledviny. Jejich chronické působení má karcinogenní účinky (jinými slovy zvyšují riziko rozvoje rakoviny).
Na špatný stav statiky mohou nadále poukázat rovněž šikmé nebo nerovnoměrné podlahy. Ty mohou prozradit například houpající se židle, stoly či jiné kusy nábytku. Abyste nerovnoměrnou podlahu odhalili, můžete rovněž provést snadný test s míčkem nebo kuličkou. Stačí jej/ji položit na zem a pozorovat, zda se bude pohybovat.
Pozor na dřevostavby
Vlhkost může být velmi riziková u dřevostaveb, které jsou na ni obzvláště náchylné.
Problém spočívá v tom, že dřevo absorbuje vlhkost z okolí obzvláště snadno. V důsledku toho dochází k jeho degradaci, rychlému růstu plísní či hnilobě, což zásadně ohrožuje stabilitu celé konstrukce.
U dřevostaveb je tedy vhodné dbát zvýšené opatrnosti. V každém případě pak platí, že jakmile zaznamenáte jakýkoliv z výše popsaných podezřelých projevů, rozhodně není na škodu mu věnovat pozornost.



























































