Odhaleno: Tento telefon každých 5 minut pořídí snímek obrazovky a odešle ho vládě
Představte si, že by váš telefon každých pět minut pořídil snímek obrazovky a odeslal by jej vládě. Ta by tak měla úplný přehled o všem, co se zrovna na obrazovce vašeho telefonu odehrává. Zatímco u nás se takového scénáře obávat nemusíme, v Severní Koreji se jedná o tvrdou realitu.
Život obyvatel Severní Koreje se od toho našeho v mnohém liší. Zatímco u nás mohou lidé volně cestovat, vyjadřovat své názory nebo si volit přístup k informacím, v Severní Koreji je každodenní život striktně kontrolován přísným režimem. Obyvatelé této totalitní země jsou pod neustálým dohledem státu, který k tomuto účelu využívá vskutku specifické řešení.
BBC odhalila, jak funguje telefon z KLDR
O některých praktikách, které se v Severní Koreji odehrávají, nemají běžní lidé ani zdání. O mnohých z nich se tak pouze spekuluje. Světem však otřásl případ, na který upozornila britská stanice BBC.
Ta totiž získala přístup k chytrému telefonu, který byl z této totalitní země propašován. Následně ve svém videu ukázala, jak severokorejská technologie v praxi funguje. Zařízení každých pět minut automaticky pořídí snímek obrazovky (i v uzamčeném režimu). Zaznamená tak, co si zrovna uživatel na telefonu prohlíží nebo skutečnost, že jej právě nepoužívá (a je tedy uzamčený). Snímky obrazovky následně ukládá do systémové složky, která není běžně přístupná. Uživatel tak nemá šanci se dozvědět, že jej někdo sleduje.
Uživateli se nezobrazí žádné upozornění, že telefon screenshot pořídil. Funkci nelze deaktivovat a snímky obrazovky se ukládají zcela bez jeho vědomí. Tento telefon je ukázkou toho, jak může být upraven tak, aby bezpečnostní složky měly kdykoli přístup ke všem aktivitám uživatele.
Automatická cenzura jako scéna ze sci-fi filmu
Ukládání screenshotů není jedinou praktikou, na kterou BBC upozornila. Na propašovaném telefonu si odborníci všimli také funkce automatické cenzury, která v reálném čase upravuje psaný text. Pokud se například uživatel pokusí napsat jméno vůdce „Kim Čong-un“ bez jeho příslušného čestného titulu, systém jej automaticky doplní.
Podobně je pak zacházeno i s dalšími slovy. Pokud se uživatel snaží napsat slovo, které je zdejším systémem označováno za nežádoucí, je automaticky nahrazeno neutrálnější nebo ideologickou variantou. Pisatel si přitom mnohdy nevšimne, že došlo k přepsání slova, než stihne zprávu odeslat.
Tato digitální cenzura se přitom nevztahuje pouze na SMS zprávy, ale i tvorbu vlastních poznámek v telefonu, které s nikým jiným člověk nesdílí.
Severokorejci k internetu nemají přístup
Ačkoliv je internet v Severní Koreji dostupný, přístup k němu mají pouze ti, kteří mají zvláštní povolení. Typicky se jedná o zahraniční diplomaty nebo vládní činitele. Běžní občané mají přístup pouze k národnímu intranetu, který nese označení Kwangmyong. Obsah na něm je plně cenzurovaný a kontrolovaný. Odhaduje se, že na tomto intranetu je zhruba 5 000 internetových stránek. Na většině z nich se objevuje státní propaganda, nechybí ale ani vzdělávací materiály nebo diskuzní skupiny či systém pro posílání zpráv podobný e-mailu.
Vláda přitom pečlivě kontroluje i ty nejmenší detaily. Pokud se například na dané stránce vyskytuje označení Kim Čong-ila, Kim Ir-sena nebo Kim Čong-una, musí být zobrazeno o 20 % větším písmem než zbytek textu.
Z telefonu lze volat pouze na čísla v rámci Severní Koreje
Severokorejci samozřejmě nemohou telefonovat, komu se jim zlíbí. Z telefonu se dovolají pouze na číslo v totožné zemi. Výjimku mají opět pouze vybrané osoby a státní administrativní pracovníci. Severní Korea provozuje 3G síť s názvem Koryolink, ani v tomto případě se ale obyvatelé na mezinárodní internet nedostanou. Telefony pro zákazníky Koryolinku přitom pravděpodobně pocházejí ze zahraničí, nejspíše z Číny a běží na operačním systému Android.