Realita českých supermarketů: Co se opravdu děje s potravinami po datu spotřeby, vás donutí přemýšlet, kde příště nakoupíte
Jen málokdy se supermarketům podaří objednat přesně takové množství zboží, které stihnou do data spotřeby prodat. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, co se opravdu děje s tímto velkým množstvím zbylých potravin?
Zatímco dříve velká spousta neprodaného ovoce, zeleniny nebo třeba pečiva končila nenávratně v popelnici, v současnosti se již supermarkety snaží svůj přístup změnit. Problematika plýtvání potravinami je totiž stále diskutovanějším tématem. Proto se řada řetězců uchyluje k řešení, které to má změnit.
Neprodané potraviny míří ke zvířatům
Představte si množství ovoce, zeleniny a pečiva, které se každý den neprodá a mohlo by skončit v odpadkových koších. Naštěstí ale supermarkety v dnešní době přistupují k řešení, které alespoň nakrmí zvířata. Tyto potraviny tak mohou putovat do nejrůznějších organizací, jako jsou záchranné stanice, myslivecké spolky nebo hmyzí farmy. Ke zvířatům přitom míří ty potraviny, které nejsou vhodné k prodeji pro lidskou spotřebu a nemohou tak skončit v potravinových bankách.
Potraviny putují do potravinových bank
, ...
Supermarkety hojně nabízejí i „ošklivé“ ovoce a zeleninu
V posledních letech se v řadě supermarketů můžeme setkat také s prodejem „ošklivých“ kusů ovoce a zeleniny. Jedná se o součást jejich kampaně proti vybíravosti zákazníků v obchodech. Zakoupit si tak za výhodnější cenu můžete různě zkroucené či deformované ovoce a zeleninu. I když mají tyto potraviny nedokonalý tvar, na chuti jim to neubírá. Je to rozhodně lepší řešení než jejich vyhazování.
Další využití surovin pro výrobu džusů nebo pečiva
Zajímavým počinem je také zužitkování neprodaného ovoce a zeleniny pro vlastní výrobu džusů, šťáv nebo třeba pečiva. Například v supermarketu Albert si můžete zakoupit banánový chlebíček, pro jehož pečení se využívají právě neprodané zralé banány. Tímto počinem se snaží řetězec zužitkovat suroviny, které by se jinak musely vyhodit.
Potravinové banky a distribuce neziskovým organizacím
Většina supermarketů pak jídlo s prošlým datem spotřeby nabízí zdarma, nebo za symbolickou cenu potravinovým bankám. Tento postup je však v České republice stále poměrně nový. Dlouhou dobu totiž tomuto kroku částečně bránila legislativa, jelikož prodejny musely z darovaných potravin platit daň ve výši 15 %.
Jídla z potravinových bank pak putují do charitativních organizací, které pomáhají například lidem bez domova.
Ovoce a zelenina putuje ke zvířatům
, ...
Jak fungují potravinové banky
Potravinové banky každý rok zachrání tisíce tun jídla a zajistí, aby se potraviny dostaly k lidem, kteří je opravdu potřebují. Skrze potravinové banky se potraviny dostávají k lidem v nouzi. Jednat se může například o opuštěné seniory, rodiny v krizi, lidi bez domova nebo třeba rodiče samoživitele.
Aby se člověk k potravinám z banky dostal, musí se obrátit na sociálního pracovníka, odbor sociální péče ve své obci nebo neziskovou organizaci. Ti mají za úkol celou situaci vyhodnotit a určit, zda má daný člověk oprávnění čerpat pomoc. Příjemce je následně registrován v centrální evidenci a je mu přidělena výdejna potravin v blízkém okolí. Následně se může do výdejny dostavit, předložit zde vydané potvrzení o nároku na potravinovou pomoc a přebrat si balíček jídla.
Pracovníci přitom balíčky potravin tvoří částečně na míru pro dotyčného člověka. Pokud se tedy například jedná o rodiče malého dítěte, může balíček kromě běžných potravin obsahovat i dětskou výživu nebo třeba hygienické pomůcky.
