Sousedi se divili, proč mám na balkoně obyčejný kýbl s vodou. Teď to kopírují

Volí ho stále více pěstitelek a pěstitelů. Je totiž velmi jednoduché a prověřené mnoha generacemi před vámi. Ostatně podobnou zkušenost má i paní Marta U. z Jeseníku. „Dešťovou vodu poctivě chytala už moje babička. Vždycky jsem se jako malá divila, proč má na zápraží nachystaných tolik různých věder, soudků a kyblíků. Zalívala s ní úplně vše od záhonů, kterých měla požehnaně, až po okrasné květiny. Když jsem přemýšlela, čím budu zalévat svoji květinovou výzdobu balkonu, na babičku jsem si vzpomněla a rychle si pro začátek pořídila malé kyblíky. Už jsem trik dokonce poradila i svým známým.“

Proč dešťová voda prospívá rostlinám

Jednoduše proto, že měkká dešťová voda má v porovnání s tvrdou kohoutkovou vodou mnoho vynikajících vlastností. Na rozdíl od kohoutkové vody totiž neobsahuje agresivní chlór, soli, chemikálie nebo léčiva. Navíc dodává rostlinám potřebný dusík. Přesněji řečeno vzdušný dusík, který se rozpouští v kapkách při průchodu dešťové vody atmosférou. Dusíkaté hnojivo se k rostlinám dostává v přirozenější formě.

Za pravdu nám jistě dají také pěstitelé orchidejí nebo masožravých rostlin. Ti totiž dešťovou vodu k zalévání používají ve velké míře, jinak by museli shánět destilovanou, v případě orchidejí dokonce vodu s přidáním hnojiva. Chytání dešťové vody je mnohem jednodušší a v konečném důsledku i levnější. Vhodná je například i pro rostliny citlivé na vápno (typickým příkladem jsou vřesy, magnolie nebo rododendrony).

Dešťová voda je k zalévání rostlin velmi vhodná. , ...

Zalévání dešťovou vodou, kterou navíc necháte chvíli takzvaně „odstát“, je pro rostliny výhodné i z hlediska teploty. Studená kohoutková voda může rostlinám způsobit nepříjemný šok a snížit schopnost kořenů vstřebávat vodu a živiny. Naopak příliš teplá voda (klidně i dešťová přehřátá od slunce) obsahuje rozpuštěný kyslík, což může přispět k tvorbě patogenů v půdě. Ideální teplota vody určené k zalévání je zhruba 20 °C.

Přínosy chytání dešťové vody

Důvodů, proč se pustit do chytání dešťové vody, je hned několik. Kromě toho, že je ideální k zalévání rostlin je vhodná třeba i pro mytí auta, splachování WC nebo dokonce k praní. Pokud udeří období sucha, promění se vědro či sud s dešťovou vodou ve významnou rezervu užitkové vody.

Dále vám její sběr pomůže uspořit náklady na vodné a stočné, nabídne vám samostatnost v období sucha, kdy se nebudete muset vázat na žádný veřejný zdroj vody, přispějete k nižšímu zatížení kanalizace a v neposlední řadě se budete chovat ekologicky. Vrátíte přírodě to, co vám během dešťů dala.

Jak začít chytat „dešťovku“ na balkoně

Pro začátek se nemusíte pouštět do žádných velkých stavebních úprav, postačí obyčejný plastový kyblík, jehož pořizovací cena dosahuje maximálně stovek korun. Pokud se vám sběr dešťové vody osvědčí, můžete časem investovat do větší nádoby v podobě například plastového barelu, různých zásobníků nebo velkého květináče bez drenážních otvorů. Nádoba musí být především dostatečně stabilní a snadno přístupná.

Pokud máte na balkoně prostor, můžete zvolit i sud. , ...

Je-li váš balkon otevřený, prostě nádobu postavte tam, kde je předpoklad zisku největšího objemu vody. Pro zastřešené balkony samozřejmě existuje také řešení například v podobě instalace malého žlábku či hadice, která dešťovou vodu svádí z okraje střechy přímo do nachystané nádoby.

Samotným sběrem však práce kolem dešťové vody nekončí. Kyblíky či sudy se stojatou vodou mohou být lákadlem pro různý hmyz počínaje komáry, také se v ní velmi rychle usazují nečistoty. Byť je dešťová voda k pití samozřejmě nevhodná, znečištěnou ji není dobré využívat ani jako užitkovou. Proto nádobu s ní vždy opatřete víkem, mřížkou nebo alespoň hustou textilií.

Voda a roční období

Ač tomu možná nebudete věřit, i sběr dešťové vody má souvislost s aktuálním ročním obdobím. Například na jaře či na podzim se očekává, že vody z přírody posbíráte nejvíce, proto je vhodné si na toto období obstarat nádobu o objemu alespoň 10 až 15 litrů. V zimě zase můžete využít sníh. Po rozmrznutí se z něj stane zásoba měkké vody, kterou lze využít pro zalití úrody.

Tipy a triky

Nasbíranou dešťovou vodu „neskladujte“ příliš dlouho, aby se nezkazila. Obecně se doporučuje její spotřebování do několika dnů. Zároveň ji neumisťujte na přímé sluneční záření, aby se bez užitku nevypařila. Pokud vás déšť zachytí doma, můžete si nádobu na dešťovou vodu ohlídat takříkajíc v přímém přenosu. Jakmile se naplní, ihned ji vyměňte za další a nasbírejte si objemnější zásoby.