Do škol přichází zásadní novinka. Děti se budou učit předmět, který jsme nezažili

Žáky základních škol čekají nová témata, která reagují na rozvoj moderních technologií, s nimi související hrozby i další aktuální výzvy dnešního světa. Na co by se měli žáci i jejich rodiče konkrétně připravit?

Umělá inteligence 

Umělá inteligence (AI) se řadí mezi největší technologické pokroky za poslední roky. V posledních letech se jí doslova podařilo dobýt takřka celý svět. 

Odborníci upozorňují, že AI zásadně promění mimo jiné i trh práce. To se již nyní v některých vyspělých státech začíná projevovat – ubývají například programátoři. 

Nejen z toho důvodu se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodlo vytvořit projekt Kurikulum AI pro základní a střední školy. Ten by se měl zaměřit právě na výuku umělé inteligence na základních a středních školách. 

„Děti se tak naučí používat principy umělé inteligence v běžných předmětech na základních a středních školách. Nejedná se přitom o ulehčení učení, ale o pochopení technologie, která mění současný svět,“ přibližuje Radek Špáta.

Žáci se tak budou učit látku, s níž se generace dnešních pracujících ani seniorů nikdy nesetkaly. 

Výuka se bude týkat především základních a středních škol. , Shutterstock...

Boj proti dezinformacím 

Kromě toho by se žáci měli ve výuce zaměřit na to, jak rozpoznávat dezinformace. Právě ty jsou v moderním světě velkým problémem, který dokáže zásadně ovlivnit budoucnost celých generací.

Mohou je totiž mimo jiné používat i významní politici (či jejich příznivci) k tomu, aby ovlivnili veřejné mínění ke svému prospěchu. Celá řada dezinformací koluje na internetu i nyní, a to například v souvislosti s nadcházejícími volbami nebo válkou na Ukrajině. Lidé, kteří si informace neověřují pomocí nezávislých, objektivních a spolehlivých zdrojů, se mohou snadno stát jejich obětí. To může mít dopad nejen na ně samotné, ale i na celou společnost. 

Zřejmě v největším ohrožení v souvislosti s dezinformacemi jsou zástupci starších generací, kteří podle řady průzkumů celkově nejsou příliš seznámení s nástrahami internetu. Stále častěji však dezinformacím podléhají právě i mladší ročníky, což dokázaly například výsledky průzkumu mediální gramotnosti žáků základních a středních škol, který sestavila i vyhodnotila organizace Člověk v tísni v roce 2023. 

Z průzkumu vyplynulo, že řada žáků si vyhledává informace na sociálních sítích, které jsou však dezinformací plné. Více než polovina dotázaných pak nezvládla správně vyhodnotit, které weby jsou dezinformační, které soukromé a které veřejnoprávní. Zároveň se ukázalo, že na schopnost rozpoznávat dezinformace má zásadní vliv vzdělání. Zatímco žáci gymnázií dokázali rozpoznat dezinformace nejlépe, nejhůře na tom byli žáci učilišť. 

Na sociálních sítích se objevuje mnoho dezinformací. , Shutterstock...

V návaznosti na to Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy potvrdilo, že chce posílit mediální výchovu a zahrnout do ní právě učení o dezinformacích (jak je rozpoznat apod.). Podoba výuky však zůstane na učitelích.

Větší důraz by se měl klást i na duševní hygienu a zdravou stravu

Není žádným tajemstvím, že se značná část vyspělých států potýká s epidemiemi civilizačních chorob. Výjimku netvoří ani Česká republika. Výrazně přibývá například pacientů s cukrovkou 2. typu nebo kardiovaskulárními problémy. Ačkoliv farmaceutické společnosti (například Viking Therapeutics, Novo Nordisk nebo Eli Lilly) za tímto účelem vyvíjí řadu nových léků, velice důležité je klást důraz i na prevenci. 

Právě z toho důvodu by se měla podle nových vzdělávacích programů ve výuce častěji objevovat témata jako zdravá strava a podobně. 

Z podobných důvodů by se měl klást větší důraz rovněž na duševní hygienu. Nárůst prevalence psychických onemocnění je totiž dalším problémem, se kterým se moderní svět potýká.