Ministerstvo průmyslu představilo plán, jak zajistit energie na zimu
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela představil plán, jak zajistit energie pro Česko na zimu. Ministerstvo chystá další nákupy plynu do zásobníků ale hlavně energetické úspory, které by měly mimo státu implementovat i firmy a domácnosti.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dnes na tiskové konferenci představil, jaká opatření Česko přijme k posílení energetické bezpečnosti před následující zimou. Začátkem konference Síkela upozornil na to, že vláda Andreje Babiše zanedbala energetickou bezpečnost země, a ta se díky tomu výrazně zhoršila. Země je díky tomu i nadále výrazně závislá na dodávkách ruských fosilních paliv.
Nová vláda tak musela mimo jiné začít rychle řešit i to, že zásoby plynu v zásobnících byly na nejnižších hodnotách za poslední roky. Vláda tak nakoupila do státních rezerv 240 milionů kubíků za 8,5 miliardy korun.
Podle ministra Síkely jsou však i nadále dodávky zemního plynu do Česka plynulé. Zásobníky se navíc v tuzemsku plní téměř nejrychleji ze všech zemí EU. Plnění zásobníků pak probíhá nejrychleji jak je to možné a v zásobnících je aktuálně přes 1,4 miliardy kubíků plynu. Jsou tedy naplněny z více jak 40%. Zásoba nakoupená do rezervy je podle Síkely výhradně pod kontrolou státu a tvoří asi jen 8% kapacity zásobníků. Ministerstvo chce ale v nákupu do rezervy nadále pokračovat prostřednictvím takzvaného státního obchodníka v okamžiku, kdy se to cenově vyplatí. Cílem vlády je naplnit zásobníky na 80%, což by bylo asi 2,8 miliardy kubíků zemního plynu.
Stát se také v současnosti zabývá možností, že by si pořídil vlastní zásobníky na plyn. Podle ministra Síkely má ale stát jiné možnosti jak v případě krize omezit provozovatele zásobníků. Ministerstvo ale zkoumá jak by bylo možné pronajmout zásobníky na LNG, u kterých funguje jiný režim než je tomu u běžných zásobníků na zemní plyn.
Ministerstvo také nastaví pravidla pro využívání kapacit tuzemských zásobníků. Pokud tak obchodníci nebudou využívat objednanou kapacitu v zásobnících, přijdou o ni a budou ji moci získat jiné společnosti. Tím by se mělo předejít zneužívání zásobníků jako tomu bylo podle ministra v případě ruského Gazpromu.
Nejúčinnější zbraní vedoucí ke snížení závislosti na ruských energiích ale podle ministra Síkely budou ale hlavně úspory. Ministerstvo tak upozornilo na to, že na úspory by se měly zaměřit veřejné instituce, firmy ale i domácnosti. Snížit spotřebu energií tak ministerstvo chce například snížením teplot vytápění, nižší teplotou vody nebo nastavováním klimatizací na nižší teploty.
V ČR je totiž podle současných dat velký potenciál pro snížení spotřeby a energetické úspory. Mimo dotačních programů pro domácnosti a firmy jako je Nová zelená úsporám je už podle ministra k dispozici i dotační výzva pro modernizaci teplárenských sítí za 1,6 miliardy nebo výzva pro modernizaci veřejného osvětlení za 1,7 miliardy korun.
V červenci by navíc měl být představen nový dotační program, který podpoří energetické úspory ve firmách. K dispozici by na to mělo mít Ministerstvo průmyslu a obchodu 10 miliard korun. Ke snížení závislosti na ruském plynu a ropě mělo Česko i více podpořit obnovitelné zdroje energie a propojit infrastrukturu plynovodů a ropovodů s okolními zeměmi.
Pokud by v Česku došlo na vypnutí přívodu zemního plynu z Ruska, došlo by v první řadě k odpojení velkoodběratelů, kteří jsou schopni energie získávat i jinak než za pomoci plynu. Stejně tak by stát odpojil i paroplynové elektrárny, jelikož země má k dispozici i elektřinu z řady jiných zdrojů.
