Na trh dorazila dostupná miniklimatizace bez venkovní jednotky. Překvapí vysokou účinností i nízkou spotřebou
Instalace klasické neboli splitové klimatizace vyžaduje stavební úpravy, někdy dokonce i povolení úřadu a souhlas sousedů. Důvodem je venkovní jednotka, která narušuje vzhled fasády a dělá rámus. Možná vás potěší, že to jde i bez ní.
Tropických veder v letním období přibývá a stolní větráky mnohdy nestačí. Kdekdo sní o pořádné klimatizaci, jakou zná z hotelových pokojů a kanceláří. Bohužel ale nejde o zařízení, které jen tak zavěsíte na zeď a zapojíte do zásuvky jako elektrický radiátor. Aby mohl horký vzduch odcházet z místnosti, musí se probořit zeď a na vnější stěnu budovy namontovat ne zcela vzhlednou krabici s kompresorem.
Pokud bydlíte v pronájmu, majitel bytu takovému stavebnímu zásahu nemusí být nakloněn. Problém s instalací klimatizace bývá také v bytových jednotkách, kde souhlas se změnou vzhledu budovy musí dát družstvo nebo společenství vlastníků. A v neposlední řadě dělají potíže památkáři. Na historickou budovu vám venkovní jednotku klimatizace jen tak nepovolí.
Klimatizace bez venkovní jednotky
V těchto případech vám může přijít vhod klimatizace monobloková, která má všechny komponenty včetně kompresoru umístěny v jediném zařízení. Na fasádě tedy nic nestraší, všechno se schová uvnitř bytu. Odvod tepla ven je zajišťován dvěma otvory ve zdi o průměru cca 16 cm. Bez vrtání se tedy tak úplně neobejdete, ale aspoň nezměníte vnější vzhled budovy.
Klimatizace bez venkovní jednotky funguje na podobném principu jako ta splitová. Zařízení nasaje horký vzduch z místnosti, ve výměníku ho ochladí s pomocí trubek s chladivem a pošle zpátky. Chladivo v plynné formě pak vynese teplo ven: V případě splitu teplo putuje do venkovní jednotky, u klimatizace monoblokové se vypustí rovnou otvory ve zdi.
Výhody a nevýhody
Monobloková chladicí zařízení nejsou na trhu zase až takovou novinkou, v prvních letech své existence si nicméně mnoho fanoušků nevytvořila. Lidem vadil hlavně hlučný provoz, větší objem a dvojnásobná cena oproti klimatizaci splitové.
„Stejně to obnáší dva velké vrty skrz zeď. Žádné výhody to tedy nemá a v interiéru hluk, jako když máte venkovní jednotku vedle postele,“ kritizoval vymoženost uživatel Tomáš v diskuzi na Facebooku.
Nové typy klimatizací bez venkovní jednotky už ale bývají dobře odhlučněny. „Navíc ve verzi invertor se plynule mění otáčky ventilátoru, takže na noc si pustíte noční režim a slyšíte hluk o síle, která je tišší než šeptání,“ vysvětlil pro iDnes prodejce klimatizací Petr Hruban.
Dnešní monobloky navíc mívají i elegantní slim design o tloušťce pouhých 16 až 18 centimetrů, takže už v místnosti ani nezabírají tolik místa.
Snad jedinou nevýhodou zůstává cena, která u kvalitních modelů začíná na 30 tisících Kč. K tomu ještě musíte připočítat zhruba 10 tisíc korun za montáž. Cenu jednotlivých modelů ovlivňuje jak značka, výkon a energetická třída, tak množství vestavěných funkcí. Dražší monobloky například umějí kromě chlazení i vytápět – a můžete je připojit k Wi-Fi.
Pozor: Klimatizace bez venkovní jednotky nezaměňujte s mobilními klimatizacemi, které bývají levné a nevyžadují žádné vrtání do zdi, ale zato jsou velmi hlučné a teplo odvádějí ven z místnosti trubkou protaženou oknem nebo balkonovými dveřmi.
Na co se zaměřit při výběru
Monoblokovou klimatizaci byste měli vždy vybírat s ohledem na velikost místnosti, do které ji chcete instalovat, abyste zvolili zařízení s odpovídajícím výkonem. Slabší jednotka by prostor dostatečně neochladila a silnější by zbytečně plýtvala elektřinou.
Důležitá je také energetická třída; monobloky bývají o něco méně úsporné než splity, takže je třeba vybrat model s co nejnižší spotřebou, aby rozdíl v provozních nákladech nebyl tak veliký. V každém případě se vyplatí nechat si poradit od odborníků, kteří klimatizace instalují a mají s nimi zkušenosti. Rozhodně není dobré koukat jen na cenu; dražší modely mohou disponovat více funkcemi a bývají méně energeticky náročné.

























































