Mikromobilita pod tlakem. Sdílené koloběžky mizí z tuzemských, ale i světových metropolí
Měly být hlavní součástí mobility ve městech, teď ale z mnoha měst rychle mizí. Řeč je o sdílených elektrických koloběžkách, které představují efektivní způsob přepravy na krátké vzdálenosti. Jejich uživatelé se ale často nechovají podle pravidel, a městům s nimi tak dochází trpělivost.
Sdílené elektrické koloběžky se ještě před několika lety zdály být symbolem moderní a ekologické městské mobility. Dnes jsou ale velmi často na ústupu a z ulic postupně mizí. Tento trend je vidět nejen v tuzemských městech, ale napříč světovými metropolemi. Sdílené koloběžky totiž přinesly nejen možnost rychlého a pohodlného cestování na krátké vzdálenosti, ale také velké množství negativ, které jsou v ulicích patrné dodnes.
Například v Praze tak přibývá míst, kde si jízdu na elektrické koloběžce, a to nejen té sdílené, ale často i vlastní neužijete. Město se totiž rozhodlo omezit provoz sdílených elektrokoloběžek a dalších podobných dopravních prostředků kvůli stížnostem místních obyvatel na neukázněné parkování, ale i nebezpečné jízdní praktiky.
Nejen v Praze ale přibývá regulací, které definují přesná parkovací místa na veřejných prostranstvích určená jak pro koloběžky, tak i pro sdílená kola. Některá města pak jejich používání zakazují úplně, což ale nemusí být ideální řešení. Jak ale ukázaly poslední roky, někteří provozovatelé problémy s jejich vozítky ignorují, a tak je nutné přistupovat k regulaci.
Ve velkých městech totiž nejsou výjimkou elektrické koloběžky, které překážejí na chodníku v průchodu kočárků či průjezdu vozíčkářů, ale i koloběžky, které po nočním řádění opilců končí na dnech řek. Například na Praze 1 jsou tak zavedeny zóny, kde se sdílené koloběžky vůbec nesmí pohybovat. Radnice to odůvodňuje vážnými problémy s bezpečností, veřejným pořádkem a neúnosným zatížením veřejného prostoru. Ostatně v minulých měsících v Praze probíhalo velké množství akcí městské policie, která se právě na jezdce na koloběžkách zaměřovala.
Někde se nastavují nové regulace, jinde už koloběžky zakazují úplně
Podobné problémy, jaké mají tuzemská města, se ale nevyhýbají ani těm zahraničním. Například ve španělském Madridu už město nařídilo provozovatelům sdílených koloběžek úplné stažení z ulic. Hlavním důvodem byly opět stížnosti obyvatel na nebezpečnou jízdu a parkování. Společnosti jako Lime, Dott a Tier Mobility totiž nedokázaly implementovat adekvátní kontroly nad používáním a parkováním svých koloběžek, což vedlo k odebrání jejich licencí.
V Paříži pak obyvatelé o osudu elektrických koloběžek rozhodovali rovnou v referendu, ve kterém se rozhodli pro jejich zákaz. Zatímco sdílené koloběžky byly zpočátku vnímány jako inovativní řešení městské dopravy, postupem času se veřejné mínění změnilo. Mnozí obyvatelé měst je považují za obtěžující a nebezpečné.
Ústup sdílených koloběžek z ulic je tak výsledkem kombinace regulačních opatření, bezpečnostních obav, ekonomických výzev a změny veřejného mínění. Přestože mikromobilita má potenciál přispět k udržitelné městské dopravě, je nezbytné najít rovnováhu mezi inovací a veřejným zájmem, což se ovšem dosud efektivně podařilo jen málo městům.
