Letiště zavádějí přísnější kontroly. Pokud jste zvyklí cestovat v těchto botách, bezpečnostní kontrolou už neprojdete
Cestování letadlem se v posledních letech změnilo v disciplínu, která vyžaduje opravdu strategické plánování. Dříve si stačilo ohlídat hmotnost zavazadla a platnost pasu, dnes jde o desítky drobných detailů, které mohou zkomplikovat dovolenou hned na letišti. Kromě obsahu zavazadel si tak člověk bude muset promyslet i to, co si vezme na sebe.
Bezpečnost na letištích je obrovské téma, které se neustále rozvíjí. A pokud tímto dopravním prostředkem pravidelně cestujete, už jste možná prošli nejednou důkladnější prohlídkou. Personál si tyto lidi obvykle nevybírá náhodně, rozhoduje o tom spousta předem daných faktorů. Jedním z nich může být například typ obuvi, který má cestující na nohou.
Čím masivnější boty máte na nohou, tím vyšší je šance, že je bude muset zouvat a podrobit prohlídce
, ...
Proč se na letišti kontrolují boty
Boty jsou poměrně velkou bezpečnostní výzvou na každém letišti. Gumové podrážky masivní obuvi nabízejí spoustu přirozených dutin, které jsou ideální k ukrytí nepovolených předmětů. Většina rentgenů navíc neumí všechny tyto “skuliny” v botách efektivně zachytit. Pokud máte na nohách otevřené sandály nebo obyčejné plátěnky, pracovník kontroly se nad nimi nejspíš nepozastaví. U turistické nebo jiné masivní obuvi ale může být cestující vyzván k zutí a následné kontrole.
Problémem nejsou boty jako takové, ale jejich vnitřní struktura. Bytelné boty s hrubou podrážkou často obsahují kovové klenky. Jde o výztuhy, které najdeme v podrážkách, zajišťují lepší stabilitu při chůzi. Jindy obsahuje bota příliš hustého materiálu nebo již zmíněné dutiny. Detekční rám tak nedokáže potvrdit, zda je vnitřek boty bezpečný. V posledních měsících se tak na letištích snaží s tímto rizikem bojovat a výsledkem je vyšší počet kontrol právě u obuvi.
Přísnější kontroly i spolehlivější technologie
Spousta letišť si snaží ušetřit práci a investuje do moderních CT skenerů. Ty umožňují například ponechat si tekutiny a elektroniku v zavazadlech a i přes ně vše důkladně prověří. Celý tento proces urychlí kontrolu a jde tak o pozitivní krok pro cestující i personál. Některá letiště zase spoléhají na speciální doplněk klasických kovových rámů s názvem SED (Shoe Explosive Detector). Jde o podložku, na kterou si stoupnete, a ona pomocí elektromagnetické analýzy prověří složení vašich podrážek.
U obou výše zmíněných technologií ale můžete s některými typy bot narazit a přístroj vás zkrátka “nepustí”. Nejrizikovější jsou vysoké kotníkové boty jako pohorky, kanady nebo pracovní obuv. Na letiště si vůbec neberte obuv s vestavěným vyhříváním nebo svítící boty (ty jsou spíše výhradou dětí). Pozor také na boty s magnetickým zapínáním a větším množstvím kovových ozdob, flitrů, nýtů a podobných doplňků.
Jak probíhá letištní kontrola
Pokud se v den letu neobejdete bez robustních „pohorek“ nebo stylových bot na platformě, připravte se na to, že vaše cesta přes rám nebude otázka pár vteřin. Pokud se vaše boty nebudou pozdávat technologii v rámu nebo zaměstnanci kontroly, budete si muset obuv odložit do plastového boxu. Ten pak putuje do samostatného rentgenu, který zkoumá jejich hustotu a hledá případné anomálie v konstrukci boty.
To ale ještě stále nemusí být konec. Kvůli nevhodnému obutí můžete ještě podstoupit stěry na detekci výbušnin. Pracovník ostrahy speciálním papírkem přejede vnitřek boty nebo podrážku a vzorek následně analyzuje v detektoru. Celý proces sice netrvá dlouho, ale při velkém vytížení letiště jde o nepříjemné zdržení.






























































