Češi se konečně dočkali. Vláda oznámila datum, od kdy přestaneme platit koncesionářské poplatky

Proti poplatkům ve výši 150 Kč pro televizi a 55 Kč pro rozhlas byli přitom nejen mnozí běžní lidé, ale i někteří poli­tici. Zrušení koncesionářských poplatků se dokonce objevovalo jako součást podzimních volebních programů. Po ses­tavení nové vlády ze stran ANO, SPD a Motoristů už vypadala celá si­tuace mnohem jasněji. 

Zrušení poplat­ků spojených s fun­gováním ČRo a ČT se totiž stalo součástí vlád­ního programo­vého prohlášení. Až do teď ale nikdo nevěděl, kdy a jaké řešení má pro fungování obou institucí současná vláda v záloze­. Po poslední koaliční radě však tyto otázky Tomio Okamura (SPD) objasnil. 

Poplatky ještě chvíli platit bu­deme 

V řešení dilematu „poplatky ano či ne“ dosud zazněl i návrh, který měl od placení nejdří­ve osvobodit seniory starší 65 let a tím jim poskytnout finanční úlevu jako prvním. Právě tato skupina obyvatel ale tvoří podle generálního ředitele ČT Hynka Chudárka téměř polovinu celého objemu televizního poplatku, a proto ji už dříve označil za likvidační. 

Andrej Babiš připomněl, že téma rušení poplatků zahrnuje už samotné programové prohlášení vlády. , ...

Nakonec se však vládní koalice shodla na časovém harmonogramu, podle kterého by měly přestat fungovat oba typy poplatků pro všechny, a to od ledna 2027. Fi­nancování ČT i ČRo má pak p­řejít pod státní rozpočet. Nic bližšího ale jasné není, protože detaily si koaliční stra­ny zatím nechaly pro sebe. Podle premiéra Andreje Babiše se uvažuje i o zřízení státního účtu pro dobrovolné příspěvky občanů na fungování těchto veřejnoprávních médií. 

Také uvedl, že by se ve Sněmovně mělo podle návrhu Senátu v nejbliž­ší době projednávat například to, aby hospodaření daných institucí dozoroval Nejvyšší kontrolní úřad. 

Zůstanou média nezávislá? 

Prezidenta Pe­tra Pavla bude zajímat nejen přesný zdroj finančních prostředků, ale také způsob zajištění nezávislosti o­bou médií. A právě to je podle opozičních politiků, kteří se staví spíš proti zrušení poplatků, důvodem pro obavy. 

Současné financování totiž nezávislou práci obou médií podporuje, což by se s přechodem pod státní rozpočet mohlo změnit k horšímu. Ge­nerální ředitelé obou veřejnoprávních médií by tak například podle obav kritiků mohli být pod tlakem ovlivňo­vat zpravodaj­ství. Ivan Bartoš (Piráti) to dokonce označil za „hazard s nezávislostí Česka a s naším případným směřováním“. 

Kritici vyjádřili obavy u budoucí nezávislost českých veřejnoprávních institucí. , ...

V Evropě je financování státem běžné

Může systém financování ČRo a ČT ze státního rozpočtu fungovat? Jak také uvedl premiér Babiš, Česká republi­ka by se tímto krokem zařadila po bok dalších 17. zemí Evropské unie, u kterých je to běžná praxe. Jedná se dokonce o momentálně nejčastěji využívaný systém v Evropě, který platí například v pobaltských zemích, Nizozemsku, Belgii nebo Španělsku. 

Debaty o poplat­cích za média veřejné služby se ale vedou i v dalších zemích Evropy, kde se fungování takových institucí opírá o výběr poplatků. V Ně­mecku je systém aktuálně pod největším tlakem za dlouhou dobu. Diskutuje se nejen samotný poplatek, ale i smysl a formát programů, které nezávislá média vytvářejí. Pro kompletní přehodnocení tam­ního systému jsou­ hned čtyři spolkové země. Výše vysílacího poplatku je sice pro rok 2026 zafixována na 18,36 euro (asi 445 korun), ale lze očekávat, že rok 2027 bude zlomový i u našich sousedů.