Češi se konečně dočkali. Vláda oznámila datum, od kdy přestaneme platit koncesionářské poplatky
Češi platili poplatky za veřejnoprávní média v podobě televize a rozhlasu dlouhá léta už tak nějak automaticky. Když se ale jejich platební povinnost vloni v květnu rozšířila na „prakticky každého s mobilním telefonem“ a jejich výše po téměř 20 letech vzrostla, otevřela se nová diskuse o tom, jestli by tyto instituce měly být financované právě z kapes řadových občanů.
Proti poplatkům ve výši 150 Kč pro televizi a 55 Kč pro rozhlas byli přitom nejen mnozí běžní lidé, ale i někteří politici. Zrušení koncesionářských poplatků se dokonce objevovalo jako součást podzimních volebních programů. Po sestavení nové vlády ze stran ANO, SPD a Motoristů už vypadala celá situace mnohem jasněji.
Zrušení poplatků spojených s fungováním ČRo a ČT se totiž stalo součástí vládního programového prohlášení. Až do teď ale nikdo nevěděl, kdy a jaké řešení má pro fungování obou institucí současná vláda v záloze. Po poslední koaliční radě však tyto otázky Tomio Okamura (SPD) objasnil.
Poplatky ještě chvíli platit budeme
V řešení dilematu „poplatky ano či ne“ dosud zazněl i návrh, který měl od placení nejdříve osvobodit seniory starší 65 let a tím jim poskytnout finanční úlevu jako prvním. Právě tato skupina obyvatel ale tvoří podle generálního ředitele ČT Hynka Chudárka téměř polovinu celého objemu televizního poplatku, a proto ji už dříve označil za likvidační.
Andrej Babiš připomněl, že téma rušení poplatků zahrnuje už samotné programové prohlášení vlády.
, ...
Nakonec se však vládní koalice shodla na časovém harmonogramu, podle kterého by měly přestat fungovat oba typy poplatků pro všechny, a to od ledna 2027. Financování ČT i ČRo má pak přejít pod státní rozpočet. Nic bližšího ale jasné není, protože detaily si koaliční strany zatím nechaly pro sebe. Podle premiéra Andreje Babiše se uvažuje i o zřízení státního účtu pro dobrovolné příspěvky občanů na fungování těchto veřejnoprávních médií.
Také uvedl, že by se ve Sněmovně mělo podle návrhu Senátu v nejbližší době projednávat například to, aby hospodaření daných institucí dozoroval Nejvyšší kontrolní úřad.
Zůstanou média nezávislá?
Prezidenta Petra Pavla bude zajímat nejen přesný zdroj finančních prostředků, ale také způsob zajištění nezávislosti obou médií. A právě to je podle opozičních politiků, kteří se staví spíš proti zrušení poplatků, důvodem pro obavy.
Současné financování totiž nezávislou práci obou médií podporuje, což by se s přechodem pod státní rozpočet mohlo změnit k horšímu. Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií by tak například podle obav kritiků mohli být pod tlakem ovlivňovat zpravodajství. Ivan Bartoš (Piráti) to dokonce označil za „hazard s nezávislostí Česka a s naším případným směřováním“.
Kritici vyjádřili obavy u budoucí nezávislost českých veřejnoprávních institucí.
, ...
V Evropě je financování státem běžné
Může systém financování ČRo a ČT ze státního rozpočtu fungovat? Jak také uvedl premiér Babiš, Česká republika by se tímto krokem zařadila po bok dalších 17. zemí Evropské unie, u kterých je to běžná praxe. Jedná se dokonce o momentálně nejčastěji využívaný systém v Evropě, který platí například v pobaltských zemích, Nizozemsku, Belgii nebo Španělsku.
Debaty o poplatcích za média veřejné služby se ale vedou i v dalších zemích Evropy, kde se fungování takových institucí opírá o výběr poplatků. V Německu je systém aktuálně pod největším tlakem za dlouhou dobu. Diskutuje se nejen samotný poplatek, ale i smysl a formát programů, které nezávislá média vytvářejí. Pro kompletní přehodnocení tamního systému jsou hned čtyři spolkové země. Výše vysílacího poplatku je sice pro rok 2026 zafixována na 18,36 euro (asi 445 korun), ale lze očekávat, že rok 2027 bude zlomový i u našich sousedů.
