Jak si říct o zvýšení mzdy o 20 %: Psychologický trik, který funguje na každého nadřízeného
Z oficiálních statistik jasně vyplývá, že průměrná výše výdělků v České republice během posledních let konstantně stoupala. Ne všichni zaměstnanci to nicméně automaticky pocítili na svých výplatních páskách.
Někdy je zkrátka nezbytné jít v tomto směru „svému štěstí“ naproti a o zvýšení mzdy požádat osobně. K tomu, abyste byli při vyjednávání úspěšní, vám mohou pomoci určité psychologické či obecně praktické triky. O tom, s jakými z nich budete mít nejvyšší šanci na úspěch, v minulosti hovořili personalisté, ředitelé, psychologové, kariérní poradci i jiní odborníci.
Stěžejní bod představuje příprava
Mnoho personalistů i odborníků, kteří se této problematice věnují, se shodují na důležitosti přípravy. Zájemce o zvýšení mzdy by podle nich měl dokázat řádně odprezentovat klíčová data o svém přínosu pro firmu či obecném trendu v oboru.
„Žádat o vyšší mzdu je přirozené. Klíčem k úspěchu je nicméně důkladná příprava a schopnost podložit svůj požadavek konkrétními fakty. Zaměstnanec by měl vycházet z informací z trhu práce – zjistit si, jaké ohodnocení je obvyklé pro jeho pozici, praxi a region. Současně by měl argumentovat vlastními pracovními výsledky, dokončenými projekty, dosaženými cíli či nově nabytými dovednostmi,“ sdělil pro web Penize.cz Petr Douda, tiskový mluvčí společnosti Randstad Česká republika.
Své argumenty byste se měli snažit podpořit daty.
, ...
Ani načasování rozhodně není radno podceňovat
Jestliže chcete ve vyjednávání o mzdě dosáhnout co možná nejlepších výsledků, zaměřit byste se měli rovněž na správné načasování.
„Je zřejmé, že pokud se pokusíte se svým šéfem mluvit o zvýšení v pondělí ráno, zdvojnásobíte šanci na odmítnutí. Avšak pokud začnete konverzaci ve správnou chvíli, kdy je váš soupeř spokojený, výrazně zvýšíte své šance získat to, co chcete,“ vysvětlila Khloe Gross, kariérní poradkyně z Resumes Expert.
Zrak zájemců by měl směřovat k časovému oknu po přestávce na jídlo
Ideální dobou pro vyjednávání o mzdě může být například chvíle, kdy se šéf vrátil z obědové pauzy, nebo přinejmenším alespoň dosvačil. Hned několik psychologických studií totiž došlo k závěru, že těsně po přestávce na oběd mohou být lidé „ochotnější“ a existuje vyšší pravděpodobnost, že vyhoví představeným požadavkům.
Zajímavá je v tomto směru například studie o izraelských soudcích z roku 2011. V jejím oficiálním abstraktu se píše: „Pozorovali jsme rozhodování zkušených soudců o podmíněném propuštění (vězňů) v rámci jejich pracovního dne. Ten byl rozdělen 2 pauzami na jídlo do tří samostatných bloků. Došli jsme k zjištění, že podíl kladných rozhodnutí v každém bloku klesá z přibližně 65 % až téměr k nule, načež se ihned po přestávce na jídlo vrátil zpět k 65 %. Naše výsledky naznačují, že soudní verdikty mohou být ovlivněny vedlejšími faktory, které by neměly mít na právní rozhodování žádný vliv.“
Tato studie byla publikována v PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America), což je jeden z nejprestižnějších a nejčastěji citovaných vědeckých časopisů na světě.
Nutno podotknout, že některé jiné výzkumy došly k mhohem mírnějším závěrům. I tak však může být vhodné si o zvýšení mzdy říct právě po obědové přestávce.
Naopak nejhorší dobu na vyjednávání o mzdě představuje čas mimo pracovní hodiny.
Po jídle mohou být nadřízení více náklonní.
, ...
Psychologie napodobování: Tajný klíč k úspěchu?
Využít můžete rovněž psychologického fenoménu, o kterém se někdy hovoří jako o „efektu chameleona“. Jde o to, že napodobováním jednoduchých obličejových či jiných gest a postojů můžete učinit svého konverzačního partnera otevřenějším ke konverzaci.
Tento psychologický fenomén popsali již v roce 1999 psychologové John Bargh a Tanya Chartrandová. Funguje díky takzvaným zrcadlovým neuronům, které jsou pomyslným hlavním motorem empatie a umožňují lidem vnímat a lépe chápat pocity a úmysly ostatních.
