Experti na etiketu: Návštěvy by měly pamatovat na tyto 3 pravidla. Nestačí pouze přinést malou pozornost

S nemocí zůstaňte doma

Více než polovina dospělých onemocní alespoň jednou za rok, děti až 12×. Jak se chovat s angínou nebo chřipkou ví asi každý, u běžného nachlazení to ale tak striktně nedodržujeme. Podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) by se člověk s nachlazením měl vyhýbat kontaktu s ostatními.

Tomu, kdo nemoc přechází nebo ignoruje, slábne imunita a je náchylnější k dalším komplikacím. MUDr. Norbert Král popisuje, že v ordinaci běžně vídá pacienty, kteří chtějí příznaky nachlazení jen přebít a neplánují zůstat doma. Snáz tak mohou chytit i něco horšího, třeba chřipku.

I bez horečky ale rýma na návštěvě působí jinak než doma, hostitel ji vnímá celý večer, ne jen krátkou chvíli. Stačí si představit hosta, který si na rodinné oslavě otírá nos kapesníkem přímo u stolu.

Oznamte, s kým přijdete

Za nejčastější přešlap se považuje příchod bez předchozí domluvy nebo bez pozvání, a stejné pravidlo platí i pro to, kdo všechno s vámi dorazí. Často se stává, že s sebou hosté na poslední chvíli vezmou i partnera, což pro hostitele může představovat problém třeba s pohoštěním. Podobně je třeba domluvit i příchod dětí, protože ne každá domácnost je na jejich přítomnost připravená, obzvlášť na ty nejmenší.

Přítomnost mazlíčka si domluvte předem , ...

Stejně tak by se měl předem domluvit pes. Podle posledních statistik chovalo v roce 2023 psa 42 % českých domácností, čímž se Česko umístilo na čtvrtém místě v EU. V celé Evropě má přitom psa jen 25 % domácností, takže jsme v tomto ohledu nadprůměrní. Češi berou psy na výlety, do obchodů, do zoo i na návštěvy, ale ne každá domácnost bez mazlíčka musí být z vašeho čtyřnohého kamaráda nadšená. A i když má pes svého majitele rád, ne každý návštěvník má ke psům stejně vřelý vztah, někdo se jich i bojí.

Hádku si vyřešte doma

Hostitel není rozhodčí, nechce celou vaši návštěvu pozorovat, jak se s partnerem slovně napadáte, odsekáváte a nuceně se smějete. Může to vypadat nevinně, třeba obyčejná hádka o to, kam kdo odložil klíče, které se pak ztratily a museli jste sehnat náhradní. Strávit celý večer vzájemným popichováním před hostitelem se ale prostě nehodí. Vyřešte si své nedořešené věci ještě doma.

Napětí mezi vámi navíc neucítí totiž jen hostitel, ale celá společnost, atmosféru tím zkazíte i lidem, kteří s vaším sporem nemají nic společného. Hostitel pak musí buď zasáhnout a riskovat, že situaci jen zhorší, nebo zůstat stranou. Může se stát, že se napětí promítne i do jeho vlastní nálady a zkazí mu večer, který pro vás připravoval.

Drobná pozornost dnes už nikoho nepřekvapí , ...

Maličkosti, na které se zapomíná

Smrkání u stolu je věc, kterou v Česku nikdo neřeší, v řadě jiných zemí je to ale jasný společenský přešlap. V Japonsku se člověk musí tiše omluvit a odejít se vysmrkat mimo místnost, ve které se jí. Podobně je to i na Ukrajině. V Indonésii se smrkání dokonce považuje za projev barbarského chování.

Podobně odpudivě prý na místní v Indonésii působí i cizinci, kteří si nos otřou do látkového kapesníku a ten si pak schovají zpátky do kapsy kalhot. To je v Česku ještě u spousty lidí běžná věc.

Smrkání na návštěvě je v jiných zemích považováno za faux pas , ...

Podobně nenápadnou, ale stejně nepříjemnou stopu zanechávají kuřáci. Často si zapálí cigaretu ještě před návštěvou a neuvědomují si, že pach kouře jde s nimi dovnitř. Nekuřákům to ovšem může vadit, a hostitel se navíc může bát, že nábytek načichne kouřem. Podobně je to i s velice silným parfémem.

Stejný názor má i Ladislav Špaček, bývalý mluvčí Václava Havla a dnes nejznámější český odborník na etiketu. Podle něj vůně z cigaretového kouře v bytě vydrží i několik dní, a hostitel si tak dobře zapamatuje, koho už příště nezvat.

Jak poznat, že je čas jít domů

Návštěvu sice zahajuje hostitel, ale ukončuje ji host. Etiketa obecně počítá s návštěvou v délce kolem dvou až tří hodin. Hostitel ale může naznačovat konec nepřímo, například zíváním, pohledem na hodinky nebo zmínkou, že brzy ráno vstává, a host by se pak podle toho měl zařídit.

Někdy ale ani to nestačí. Trapné je, když hostitel třikrát dolije čaj, začne sbírat hrnky ze stolu a host narážku stejně nepochopí.  Žádný signál totiž nezabere, pokud si ho druhý nevšimne. A o tom je celá etiketa návštěv – jak dobře si všímáte jeden druhého.