Děti o nás ztratily zájem, stěžují si senioři. Psycholog tvrdí, že příčina bývá často na straně rodičů

Někteří senioři si tak mohou začít menší frekvenci vzájemného kontaktu vykládat jako nezájem nebo odmítání. Napětí v těchto rodinných vztazích může často plynout i ze vzájemných očekávání, o kterých si mezi sebou obě strany nedokážou otevřeně promluvit. 

Proč mají někdy senioři pocit, že o ně děti ztratily zájem

Pocit, že o rodiče děti ztratily zájem, bývá poměrně častý. Ve vyšším věku totiž u lidí dochází ke změnám, které přirozeně vedou ke zvýšené potřebě sociálního kontaktu. Ačkoliv někteří lidé i v důchodu brigádně pracují, mnoho z nich o každodenní kontakt se svými kolegy přichází. Často se také musí vyrovnávat se ztrátou svých blízkých přátel nebo partnera. Rodina tak pro ně zůstává jedním z hlavních zdrojů společenského života. 

Na pomyslném protipólu se pak nacházejí dospělé děti, které jsou aktuálně přirozeně v jiné životní etapě. Mnohdy budují kariéru, musí se starat o své vlastní děti a řeší spoustu každodenních povinností. V porovnání s minulostí tak mívají omezené množství času, který mohou věnovat jak svým rodičům, tak i ostatním rodinným příslušníkům či přátelům. Rozhodně to ale nemusí automaticky znamenat nedostatek zájmu nebo snad lásky. 

Senioři se někdy mohou cítit odstrčení , ...

Dospělé děti mohou upřednostňovat emoční bezpečí

Podle psychologa Jeffreyho Bernsteina může toto vzdálení se někdy souviset s bolestivou zkušeností dětí z minulosti, kvůli kterým pro ně komunikace s rodiči může být jednoduše nepříjemná nebo vyčerpávající. Na druhou stranu rodiče často tyto události vnímají jinak, případně si je nepamatují jako něco zásadního.

Podle Bernsteina se nemusí nutně jednat o výrazný konflikt nebo snad traumatickou událost. Často může být na vině dlouhodobé hromadění drobných zklamání nebo třeba bagatelizace problémů ze strany rodičů. 

V dospělosti tak mohou lidé raději kontakt omezit, což může navenek působit jako nezájem. Ve skutečnosti si ale chtějí pouze chránit své psychické zdraví. 

V dospělosti potřebujeme svůj vlastní prostor

Jakmile člověk dospěje, přirozeně má potřebu mít svůj vlastní prostor pro budování vlastního života, vztahů, kariéry i osobní identity. To, co mohou rodiče vnímat jako odmítání, může být ve skutečnosti pouhou touhou po osamostatnění. 

Rodiče často svým dětem předávají nevyžádané rady. I když to mohou myslet dobře, dospělé děti je mohou vnímat jako zasahování do života. Následně mohou mít pocit, že jim rodiče jednoduše nevěří nebo že zpochybňují skutečnost, že se již dokážou rozhodovat samostatně. 

V dospělosti lidé potřebují svůj vlastní prostor , ...

Jak si udržet blízký vztah se svým dospělým dítětem

Většina rodičů doufá, že si se svými potomky udrží blízký a láskyplný vztah i po dosažení jejich dospělosti. Často si ale neuvědomují, že to vyžaduje jiný přístup než v minulosti.

Jordanne Sculler, vztahová terapeutka z New Yorku, pro web parents.com prozradila: „Když je dítě malé, je odpovědností dospělého chránit ho a poskytovat mu příležitosti k růstu. Jak se věci vyvinou do vztahu mezi dospělými, rodič se bude muset vzdát kontroly a projevit respekt k autonomii svého dítěte.“

Klinická psycholožka Karen Molano pro web parents.com doporučila v rámci komunikace dbát na aktivní naslouchání místo řešení problémů. „Tento přístup nejen potvrzuje jejich zkušenosti, ale také posiluje jejich schopnost zpracovávat emoce zdravým způsobem – což zdůrazňuji ve své práci s rodiči, kteří vychovávají emocionálně odolné děti,“ uvedla.

Mnoho rodičů má tendenci říkat věci typu: „Měl bys…“ nebo „Měla bys…“. Právě podobné výroky ale často vyvolávají spíše odpor než skutečnou změnu, a mohou vést k tomu, že se dítě od svých rodičů bude vzdalovat.

Pokud se senioři cítí osaměle, je vhodné se neupínat pouze na své děti. Svůj život mohou stále trávit aktivně, setkávat se s novými lidmi a třeba se přihlásit i na tábory pro seniory.