Po zemřelých příbuzných zůstávají na účtech miliony. Notář je sám nenajde a banka vám je nenabídne

Právě v takovém případě mohou nastat komplikace. Ačkoliv se pozůstalí na notáře často spoléhají, jejich možnosti dohledat veškerý majetek zesnulého jsou omezené. V krajním případě se tak může stát, že určitý majetek zůstane v rámci dědictví opomenutý. 

Notáři nemají přístup do Centrální evidence účtů České národní banky

Řada lidí se domnívá, že právě notář dokáže během dědického řízení dohledat veškerý majetek a závazky zesnulého. Pravdou ale zůstává, že dostat se k bankovním účtům zesnulého není úplně jednoduché. 

Jak uvedl prezident Notářské komory Radim Neubauer pro penize.cz, možnosti notářů jsou omezené: „Protože notář nemá přístup do centrální evidence účtů České národní banky, pracuje jenom s těmi informacemi, které mu pozůstalí poskytnou. Tedy například s výpisy z účtů či s bankovními kartami nalezenými v rámci pozůstalosti.“

Notáři nemají přístup do Centrální evidence účtů České národní banky , ...

Notář nemusí oslovit všechny banky

Zpracování dědictví bývá úkolem notáře, který je pověřen soudem. Problém ale spočívá v tom, že při zjišťování majetku zpravidla neprověřuje automaticky veškeré bankovní instituce. Často se odkazuje na informace, které mu dodají pozůstalí. Právě rodina často ví o bankovních účtech, které zesnulý měl. Může se ale stát, že ani nejbližší příbuzní o nějakém účtu vědět nebudou. Takový účet pak zůstane bez povšimnutí. 

Ne vždy se navíc do dědického řízení dostanou lidé, kteří byli zesnulému opravdu nejbližší. Může se jednat o vzdálené příbuzné, kteří o majetku nemají povědomí a celý proces je tak mnohem složitější.

Hovoří se o možné jednotné platformě

Už na začátku roku 2023 se v médiích objevila informace o tom, že by mohlo dojít ke vzniku jednotné platformy, která by notáři umožnila zjistit informace o účtech napříč více bankami prostřednictvím jednoho dotazu. 

Petra Vlčková, mluvčí České národní banky (ČNB), pro Kurzy.cz potvrdila, že notáři dosud přístup ke všem účtům opravdu nemají: „ČNB přístupy do Centrálního registru účtů neuděluje. Tento systém provozuje pro stát na základě Zákona o centrální evidenci účtů, a to s hlavním cílem odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů a zajištění významných hospodářských a finančních zájmů a bezpečnosti České republiky. Okruh uživatelů je stanoven zákonem o centrální evidenci účtů, přičemž jejich seznam centrální bance sdělují zákonem určené orgány státu.“

V případě úvěrů bývají banky často aktivní

Zatímco majetek na bankovním účtu může zůstat bez povšimnutí, v případě úvěrů bývá situace často opačná. Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR, pro iDnes.cz potvrdil, že v tomto směru bývají banky obvykle aktivní. Mohou mít totiž přístup do základních registrů a o úmrtí svého klienta se dozvědět. Často proto hlásí dluhy i do měsíce od jeho úmrtí. 

Problematické mohou být investice do kryptoměn , ...

Problematické jsou například investice do kryptoměn

V posledních letech se do popředí zájmu dostávají i digitální aktiva, která veřejná instituce neregistruje. Pokud o nich rodina nemá ponětí, mohou být tyto prostředky navždy ztracené. V takových případech přitom můžeme hovořit i o milionových investicích, které zde mohou být nahromaděny. 

Rozdíl spočívá v tom, jakým způsobem zesnulý do kryptoměn investoval. Jednodušší situace pochopitelně nastává v případě, že k obchodování využíval burzu, se kterou mohou notáři a dědicové jednat. 

Větší riziko pak nastává u soukromých peněženek. Držitelem majetku je totiž držitel privátních klíčů. Pokud je neuloží na bezpečném místě, ke kterému bude mít někdo z blízkých přístup, může být tento majetek navždy nedosažitelný.

Jak těmto situacím předcházet

Ideální je mít zdokumentovaný alespoň základní přehled o svém majetku a případných závazcích. Nemusí se jednat o vypsané přihlašovací údaje. Užitečný může být už samotný seznam bankovních účtů, investic, spořicích produktů nebo kryptoměnových peněženek. Jedním z důležitých kroků může být také sepsání závěti.