Dřevostavby vypadají dokonale, ale mají háček. Někteří majitelé narážejí na problémy s vlhkostí i hlukem

Mohlo by se zdát, že dřevostavby jsou v Česku na vzestupu. Ve skutečnosti se však i přes rostoucí důraz na ekologické a udržitelné bydlení jejich podíl u nás v posledních 20 letech podle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) výrazně nezvýšil. V sousedním Německu se jich například staví o poznání více. Může za to zřejmě i skutečnost, že se o nich říkají „fakta“, která se tak úplně nezakládají na pravdě. Na druhou stranu si je v některých ohledech skutečně nutné dát pozor.

Dřevostavba jako ideální bydlení?

O dřevostavbách se říká všelicos. Jak to tak ale bývá, něco je pravda a něco mýtus. Faktem je, že dřevěná konstrukce bývá šetrnější k životnímu prostředí než konstrukce z dalších běžně používaných materiálů. Ve světě se proto začínají objevovat dřevěné budovy větších měřítek, byť třeba na severu jsou oblíbené i maličké dřevostavby. Dalšími vlastnostmi se každopádně mohou naprosto rovnat klasickým cihlovým budovám.

Jistým kladem u dřevostaveb může být i rychlost výstavby, byť u renomovaných firem mohou panovat delší čekací lhůty na její zahájení. Výhodou může být i úspora užitné plochy. Obvodová stěna totiž bývá užší a při 100 m² zastavěné plochy je možné ušetřit 4 m². A existuje ještě jedna nezpochybnitelná výhoda, ryze estetická. Mnoho lidí se pro dřevostavbu rozhoduje proto, jak vypadá.

U dřevostaveb enormně záleží na kvalitě provedení , ...

S tímhle při rozhodování musíte počítat

Prý musíte počítat s větším hlukem a v létě i s horky. Jenže vysoké teploty souvisí s počasím a týkají se prakticky všech typů staveb. To potvrzují i odborníci. „U kvalitně provedené dřevostavby oproti zděnému domu zásadní nevýhody nespatřuji. Při správném návrhu a provedení je možné stereotypní pochyby zejména o špatné akustice a přehřívání v létě účinně eliminovat,“ domnívá se Marek Pavlas, architekt se zaměřením na dřevostavby a vysokoškolský pedagog na FA ČVUT.

Dle zkušeností některých uživatelů může být problém vlhkost. Například při prasknutí odpadu z pračky a rozlévání vody po základech. Pak se totiž mohou objevit plísně a dřevo někdy začne hnít. Nestane-li se však podobná nehoda a jsou dodrženy stavební postupy, větší riziko plísní než u jiných domů neexistuje. Pokud se už ovšem objeví, na rozdíl od cihlové stavby skutečně nemusí jít jen o povrchový problém.

Hovoří se i o dalším živlu – ohni. Dřevostavby prý nejsou příliš odolné proti požáru. Podle Hasičského záchranného sboru ČR ale dřevěné konstrukce požárně odolné jsou a často zůstanou stát déle než třeba konstrukce z oceli. Oheň se ale uvnitř šíří specifickým způsobem. „Zjednodušeně řečeno, plně rozvinutý požár v dřevostavbě dosahuje v kratším čase vyšších teplot, než tomu je v jiných konstrukcích. Probíhá dynamičtěji a dochází k jeho rychlejšímu šíření,“ uvádí HZS ČR na svém webu.

Detektor kouře může zabránit větším škodám , ...

Je dřevostavba řešením pro každého?

Většina věcí, které jsou uváděny jako zápor u moderních staveb ze dřeva, ve skutečnosti neplatí. Záleží tak vlastně na jediné věci, a to na dodavateli. Dřevostavby jsou mnohem náročnější na kvalitu provedení a hůře odpouštějí chyby. Dřevo a izolace vyžadují absolutní přesnost. Precizní musí ostatně být už příprava projektu, protože pozdější změny mohou být náročnější. Problém zkrátka není v dřevostavbách samotných, ale velmi záleží na tom, kdo ji staví. Pokud musíte při stavbě nemovitosti šetřit za každou cenu, zřejmě to není řešení pro vás.

Aktuálně začínají být oblíbené i další materiály. Patří mezi ně například konopný beton, který je známý jako hempcrete. Ten má dobré izolační vlastnosti a existují i další výhody.