Za cenu zahradní chatky můžete mít plnohodnotný domek. Trend z Dánska funguje i bez stavebního povolení
Při pohledy na závratné ceny bytů k prodeji i pronájmu se mnozí Češi kochají myšlenkou na docela maličký domeček, který by se dal postavit za pár set tisíc korun a byl by jen jejich. V některých západních zemích je už zcela běžné bydlet na minimálním prostoru. Jak toho docílit u nás?
Na sociálních sítích se často mihne fotografie nebo video miniaturní dřevostavby, která stojí kdesi v Dánsku a svým majitelům poskytuje základní komfort v podobě kuchyňského koutu, gauče, patra na spaní a malých krbových kamen. Není to žádný přepych, ale jednotlivec nebo bezdětný manželský pár možná víc k životu nepotřebuje. Jen střechu nad hlavou a teplo.
Bydlení na malém prostoru se stalo trendem, který láká na minimalismus, prostý životní styl i cenovou dostupnost. Ať to jsou dřevěné chatky, obytné kontejnery, maringotky nebo upravené autobusy, takzvané tiny homes vzbuzují dojem, že se v nich dá bydlet kdekoli na světě. Kdo vám to může zakázat? Odpověď je jednoduchá, zakázat vám to může český úředník. A zakázat vám to může dokonce i ten dánský. Pojďme se podívat, jak na bydlení v mini domcích pohlíží evropská legislativa.
Stavební zákon je neoblomný
Majitelé pozemků se loni zaradovali, když vešla v platnost úprava stavebního zákona, podle které drobné stavby do 40 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky nepodléhají stavebnímu povolení ani ohlášení. Vznikl dojem, že si malý domek do uvedených rozměrů můžeme na parcele postavit podle libosti a nikoho to nebude zajímat. Dotyčný zákon má však významný háček: drobnou stavbu bez povolení můžete postavit jen za podmínky, že nebude sloužit k trvalému bydlení ani k podnikání a na pozemku nebude stát samostatně.
Jinými slovy, pokud máte rodinný dům a na zahradě dostatek prostoru, můžete si bez omezení postavit kůlnu, garáž, dílnu nebo jinou stavbičku do 40 m2, která hlavní budovu jen doplní, ale nikdo v ní nebude trvale bydlet. Zákon ještě stanovuje další podmínky, jako například dvoumetrový odstup stavby od hranice pozemku a soulad s územním plánem obce, pro nás je teď ale stěžejní hlavně fakt, že za účely trvalého bydlení bez požehnání úřadů nepostavíte ani dřevostavbu o rozměrech kadibudky.
Jak to řeší v Dánsku
Zákony nejsou o mnoho přívětivější ani v Dánsku. Domy určené k bydlení podléhají přísným regulacím ohledně energetické náročnosti, hygieny a bezpečnosti, ať jsou sebemenší. Dohled úřadů je proto nezbytný i u malých staveb. Dánové nicméně vymysleli způsob, jak zákon tak trochu obejít, a přitom ho úplně neporušit.
Ve vesnici Grobund Brenderup vznikla komunita nadšenců, kteří si staví miniaturní domečky v jablečném sadě, jenž je součástí pozemku soukromého majitele. Srdcem nemovitosti je velká hospodářská budova s veškerým hygienickým zázemím, která byla kdysi postavena v souladu se všemi normami a patřičně zkolaudována. Okolo ní rostou jako houby po dešti malé obytné chatky, které se coby drobné doplňkové stavby regulacím úspěšně vyhýbají. Musejí jen splňovat základní normy dané státem, sama obec je však na ně krátká.
V chatkách bydlí celé rodiny, jež se rozhodly pro alternativní a levný styl života. V hlavní budově sdílejí toalety a sprchy, v soukromí malých obytných jednotek si nicméně mohou zatopit v kamínkách nebo uvařit vlastní večeři. Uprostřed obce se tak zrodila jakási soukromá vesnice, která se řídí vlastními pravidly.
Co si můžeme dovolit v Česku
Formulace českého zákona bohužel neumožňuje postavit bez povolení ani stavbu doplňkovou, pokud by sloužila k trvalému bydlení. Na druhé straně si ale můžete bez úředního razítka vybudovat samostatnou pracovnu, společenskou místnost nebo letní obývák, kde necháte přespávat návštěvy nebo se tu občas ubytujete kvůli potřebě soukromí. Rodinný dům se tak může za minimálních nákladů a bez úředních průtahů rozšířit o praktický prostor, který můžete využít podle libosti – jen v něm nesmíte trvale bydlet nebo podnikat.






























































