Čeká nás mimořádná nebeská podívaná. Mléčná dráha bude brzy viditelná pouhým okem

Jestliže tedy patříte mezi vášnivé nadšence, nebo zkrátka jen hledáte zajímavý noční program, rozhodně by vám blížící se datum nemělo uniknout. Mléčná dráha fascinuje lidstvo již po statisíce let, přičemž za tu dobu se astronomům podařilo odhalit zajímavé odpovědi na nepřeberné množství otázek, které se s poznáváním vesmíru pojí. K některým zjištěním došli vědci teprve nedávno. 

Kdy bude v blízké době nejvhodnější období pro pozorování Mléčné dráhy?

Nejvhodnější období pro observaci Mléčné dráhy na území České republiky je v letošním roce stanovené na 15. června. Na tento datum totiž připadá nov Měsíce.

Právě to, v jaké fázi se Měsíc nachází, zásadně ovlivňuje podmínky pro pozorování. Jakmile nastane nov, přivrácená strana Měsíce zůstává neosvětlená. Z toho vyplývá, že svit tohoto vesmírného tělesa nijak nenarušuje noční oblohu. 

Přesný okamžik novu tentokrát připadá na 4:54 hodin. To nicméně neznamená, že Mléčná dráha bude pozorovatelná pouze v daný okamžik. Naopak platí, že období, které je pro observaci tohoto astronomického objektu velmi vhodné, se rozprostírá do několika dní (respektive nocí). V tomto roce se jedná konkrétně o noci z 13. na 14. června a ze 17. na 18. června. 

Jak Mléčnou dráhu pozorovat, aby byl tento zážitek co nejlepší? 

Klíčovou podmínku představuje vhodné počasí. V ideálním případě by mělo panovat jasno po boku dobré průzračnosti vzduchu. Déšť, mlha či jiné nepříznivé jevy mohou pozorování samozřejmě znepříjemnit. 

Ve druhé řadě je důležité vyhnout se světelnému znečištění, které je úhlavním nepřítelem astronomů i laických pozorovatelů. Obecně platí, že nejlepší zážitek poskytne sledování na místech s co možná nejnižší hustotou zalidnění. 

Naprosto skvělé jsou především horské oblasti. Jako příklad mohou posloužit mimo jiné Novohradské hory, Beskydy, Šumava (zejména okolí Kvildy nebo Modravy), Orlické hory či Jeseníky. 

Pro pozorování jsou nejvhodnější méně obydlené oblasti, například Novohradské hory. , Shutterstock....

Mezi vůbec nejlepší oblasti se řadí rovněž Manětín­sko, které se rozpíná na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje. Tento mikroregion trvale obývá jen přibližně 4 500 obyvatel, přičemž rozloha činí 346 kilometrů čtverečních. Z toho je možné vyvodit, že hustota osídlení je zde přibližně desetkrát nižší oproti celorepublikovému průměru. Některé tamější obce navíc dobrovolně omezují noční osvětlení. Proto jsou mezi astronomy i vášnivými laiky nesmírně oblíbené. 

Dále je pak důležitá trpělivost, protože lidské oči se nejdříve musí přizpůsobit. 

 „Když vyjdete pod noční oblohu, adaptace lidského oka trvá asi 15 minut. Takže se v klidu posaďte a kochejte se. Budete zjišťovat, že vidíte čím dále více objektů na obloze,“ vysvětluje astronom Miloš Tichý. 

Jakmile budete na pozorování připravení, na obloze byste měli hledat dlouhý a slabě zářící mlhavý pás, který není pravidelný. 

Zážitek může být ještě intenzivnější, pokud si na pozorování vezmete dalekohled. Nutně jej však potřebovat nebudete, pokud panují dostatečně vhodné podmínky. 

Mléčná dráha má podobu úzkého mlhavého pásu. , Shutterstock....

Zajímavosti, které by vám rozhodně neměly uniknout 

Mléčnou dráhu označují astronomové za naši domovskou galaxii. Jedná se o gigantický vesmírný ostrov, který se skládá z prachu, plynu a stovek miliard hvězd, mezi něž se řadí i Slunce. Na tuto skutečnost přišel Galileo Galilei. 

Zajímavé je i to, že postupně pohlcuje další a další galaxie, čímž nabývá na hmotnosti. 

Mléčná dráha se otáčí, a to neuvěřitelnou rychlostí 250 kilometrů za sekundu. Přesto jí každá otočka zabere zhruba 200 milionů let. 

Za přibližně 4 miliardy let se Mléčná dráha má srazit s galaxií Andromeda. 

Astronomové nedávno dospěli k převratným zjištěním o Mléčné dráze 

Vědcům se relativně nedávno podařilo v souvislosti s Mléčnou dráhou odhalit informace, které zůstávaly před lidským poznáním skryté po stovky tisíců let. Některé z nich by mohly astronomům v budoucnu výrazně pomoci při hledání odpovědí na doposud neobjasněné otázky. 

Například v rámci nedávné studie, která byla publikovaná v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, výzkumníci objevili v naší blízkosti skupinu mimořádně starých hvězd. Ty původně nepatřily do Mléčné dráhy, ale byly pohlcené před zhruba 10 miliardami let. Trpasličí galaxie dostala název Loki. 

Vědci z Maltské univerzity pro změnu zjistili, že hranice, za níž už prakticky nevznikají nové hvězdy, leží zhruba 40 tisíc světelných let od galaktického centra Mléčné dráhy. Díky tomu si mohou odborníci i laici udělat lepší představu o podobě naší galaxie.