Češi hlásí podivnou záři na obloze. Nepotřebujete ani dalekohled, stačí dnes vyjít na balkón

Měli byste si ovšem pospíšit, protože dnešek je posledním dnem, kdy jej budete moci zaznamenat. Jelikož je z České republiky pozorovatelný zpravidla jen dvakrát do roka, na další observaci si případně budete muset minimálně několik měsíců počkat. 

Vzácný astronomický jev, který byste si rozhodně neměli nechat ujít 

Řeč je konkrétně o takzvaném zvířetníkovém světle, o kterém se v odborných kruzích hovoří rovněž jako o zoidikálním světle. Zejména v historii se pak tento fascinující astronomický úkaz označoval taktéž jako „falešný úsvit“, případně „falešný soumrak“. 

Z optického hlediska se jedná o bělavou záři, která má podobu neostrého kužele. Jako první ji správně popsal nejspíše italský astronom Giovannni Domenico Cassini, i když někteří astronomové tomuto jevu věnovali pozornost již dříve. Do té doby bylo zoidikální světlo opředeno enigmatickými pověstmi. 

O možnosti pozorování tohoto astronomického jevu informoval Petr Horálek, který působí jako astronom na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě. 

Zoidikální světlo má podobu bílého světelného kuželu. , ...

Jak a kde zoidikální světlo pozorovat? 

Zvířetníkové světlo se po soumraku objevuje nad západním obzorem a může sahat i více než 55 stupňů vysoko – až do výšky, kde se vyskytuje hvězdokupa Plejády v souhvězdí Býka. 

Pokud chcete tento astronomický úkaz pozorovat, je nezbytné se vyhnout světelnému smogu, na který je bohužel zoidikální světlo mimořádně citlivé. Rovněž hustá mlha může být při pozorování značným problémem. 

V ideálním případě je tedy vhodné se před pozorováním vzdálit co možná nejdále od rozsáhlých obydlených ploch. Nejlepší jsou zpravidla nedotčené horské oblasti. Za zmínku stojí například Novohradské hory, Vysočina, Šumava (především oblasti v okolí Kvildy nebo Modravy), Novohradské hory, Beskydy, Jeseníky, Orlické hory nebo Krkonoše (pouze některé části). 

Mezi vášnivými pozorovateli astronomických úkazů je vyhlášené rovněž Manětínsko, které se nachází zejména v Plzeňském, ale částečně rovněž v Karlovarském kraji. V tomto mikroregionu žije trvale jen zhruba 4 500 obyvatel, přičemž rozloha činí 346 kilometrů čtverečních. Hustota osídlení je tím pádem přibližně desetkrát nižší oproti celorepublikovému průměru. 

Obce jako Manětín nebo Nečtiny, které se v daném mikroregionu nacházejí, se pak navíc rozhodly dobrovolně omezovat noční osvětlení. Pro pozorovatele se tedy jedná o skutečný ráj. 

Nerušené pozorování je možné například v Novohradských horách. , ...

Co je zvířetníkové světlo zač? 

„Zvířetníkové nebo zodiakální světlo je sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině ekliptiky. Tyto částice s rozměry řádově 0,001 až 0,1 mm pocházejí především z ohonů komet, drolících se asteroidů, ale také z „prašné“ planety Mars. Protože jsou rozprostřeny především v rovině ekliptiky (rovině, ve které leží zemská dráha), promítá se nám světelný kužel na oblohu do zvířetníkových neboli zodiakálních souhvězdí. Odtud je tedy odvozen název,“ vysvětluje Lucie Dospivová přímo na oficiálních internetových stránkách Slezské univerzity v Opavě. 

Zoidikálním světlem se v rámci studia zabýval kytarista kapely Queen

Brian May, jenž proslul především jako kytarista legendární britské kapely Queen (původem z Londýna), není významnou osobou pouze na poli hudby.

Během studia na Imperial College London (Královská univerzita v Londýně) totiž začal psát dizertační práci právě o zvířetníkovém světle. Tu po několikaletém přerušení studia, jehož důvodem byl rapidní vzestup kapely Queen, v roce 2007 úspěšně dokončil a obhájil doktorát. Tím významně přispěl k popisu tohoto astronomického jevu. 

Jestliže máte v plánu zoidikální světlo pozorovat, 20. březen je posledním dnem, kdy to bude (tentokrát) možné.