Autobusy na elektřinu a vodík v Česku netáhnou, na silnicích je téměř nepotkáte

Potkat na silnici autobus poháněný vodíkem nebo elektřinou uloženou v bateriových článcích by se možná mohlo považovat za zázrak. I přes snahu o snižování emisí a modernizaci vozových parků tuzemských dopravců totiž nadále zůstávají tyto pohony spíše takovou popelkou. Celé kategorii autobusové dopravy tak i nadále dominuje naftový pohon.

Autobusům v Česku i nadále vládne nafta

Ačkoliv snahy o snížení emisí a nahrazování starších autobusů těmi moderními na nízkoemisní či úplně bezemisní paliva je i v tuzemsku viditelný, statistiky zatím jasně ukazují, že vozidel je na trhu úplné minimum. V Česku je tak v současnosti podle dat Ministerstva dopravy v provozu jen 106 vozidel na elektrický pohon. Vodík je přitom na tom ještě hůře než elektřina z baterií. Autobusů které by jej využívali je totiž v současnosti přesně nula.

V rámci ozelenění veřejné dopravy tak hlavně větší dopravní podniky využívají nákup vozidel na pohon CNG, ten má sice menší emise skleníkového plynu oxidu uhličitého ve srovnání s naftou, ale i nadále jde o fosilní palivo. Autobusů na CNG je v České republice provozováno přesně 1 777 kusů.

Prvenství si ale v oblasti autobusů stále drží nafta. Autobusů, které spalují buď tu běžnou či bionaftu je tak v tuzemsku 16 598, což je mnohonásobně více než vozidel na elektřinu.

Už v příštích letech by se ale měly trendy pomalu začít měnit, což ukazuje příklad provozovatele městské hromadné dopravy v Ostravě. Právě v Ostravě totiž v letošním roce symbolicky zastavili poslední motor na naftu. Po moravskoslezské metropoli by tak už v budoucnu měla jezdit hlavně vozidla na elektřinu a vodík.

Stejným směrem pak chce jít i Ústí nad Labem, které letos s polským výrobcem autobusů Solaris uzavřelo rámcovou smlouvu na dodání 20 kusů vodíkových autobusů. Všech dvacet autobusů by se mělo ve městě, které chce využít vodíku i kvůli jeho snadné dostupnosti z místních chemiček zhruba do konce dekády.