Z Německa přichází problém, který brzy zasáhne i Česko. Dopady na domácnosti budou drastické
Situace za našimi hranicemi signalizuje problém, jenž by se mohl stát palčivým tématem i na domácí půdě. Jde o hrozbu s potenciálem ovlivnit každodenní život obyvatel.
Události v sousedních zemích se často promítají i do života lidí u nás. V globalizovaném světě je propojení ekonomik a trhů tak těsné, že změny jedné země dokážou zasáhnout miliony obyvatel jinde. To, co se dnes odehrává v Německu, může už zítra ovlivnit ceny, dostupnost i jistotu základních potřeb českých domácností. Proto má smysl věnovat pozornost tomu, jaké trendy se rýsují u našich západních sousedů. Zvlášť když jde o zemi, jejíž rozhodnutí a vývoj v oblasti energetiky či hospodářství mají dlouhodobě přímý vliv na celou střední Evropu a tím i na každodenní realitu českých rodin.
Nestabilní ceny energie nepřišly náhle
Současné otřesy na německém energetickém trhu nevznikly náhodou, ale jsou výsledkem dlouhodobého politického směrování. Už v devadesátých letech začalo Německo prosazovat masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, především větrné a solární energie. Podpora byla nastavena formou garantovaných výkupních cen, což vedlo k rychlému rozmachu těchto technologií. Cílem bylo nejen snížit emise, ale i postupně omezit závislost na fosilních palivech.
Zlomovým okamžikem se stala havárie v japonské Fukušimě v roce 2011. Tehdejší kancléřka Angela Merkelová reagovala rozhodnutím postupně odstavit všechny jaderné elektrárny v zemi. Tento krok zásadně změnil strukturu německé energetiky, protože jádro do té doby pokrývalo téměř čtvrtinu spotřeby elektřiny. Německo tak vsadilo téměř výhradně na kombinaci obnovitelných zdrojů a plynových elektráren, které měly vyrovnávat jejich kolísavou výrobu.
Na začátku to působilo jako úspěch: výroba z obnovitelných zdrojů rychle rostla a uhlí se začalo odstavovat. Avšak postupem času se ukázalo, že bez stabilních jaderných bloků a při rostoucí závislosti na dovozu plynu ze zahraničí je celá soustava náchylná k výkyvům a cenovým šokům.
Situace v německém energetickém sektoru se proměnila z dlouhodobě stabilní na vysoce proměnnou. V létě se dramaticky zvýšil počet hodin, kdy cena elektřiny klesla pod nulu a výrobci měli velký přebytek k odběru. Naopak v zimě se opakovaně opakuje jev dunkelflaute, tedy období bez větru a slunečního svitu, takže ceny vyšplhaly prudce nahoru a Německo muselo dovážet elektřinu ze zahraničí včetně Česka.
Tyto extrémy nejsou pouze teoretickou anekdotou, ale realitou, která formuje obchodní toky a cenové indexy. Pokud se český trh bude muset uzpůsobovat těmto výkyvům, stane se citlivým na změny cen i stabilitu dodávek.
Česká domácnost nese nejvyšší účet v regionu
Životní náklady českých domácností zatím nesou tíhu nejdražší elektřiny v rámci Visegrádské čtyřky. Dokonce už pár let platí více než německé a v první polovině roku 2023 o dvacet procent víc.
Podle dat Eurostatu patří Česko v EU k zemím s vůbec nejdražšími tarify pro domácnosti, protože je jejich cena výrazně nad průměrem celé Unie. Jedním z důvodů jsou regulované složky jako vysoké DPH a podpůrné poplatky pro obnovitelné zdroje, jejichž podíl je na ceně citelný.
Češi v pasti energetické reality
Události na německém trhu nejsou izolovaným příběhem, který by se odehrával za hranicemi bez dopadu na české domácnosti. Propojené evropské trhy zajišťují, že výkyv cen nebo technické problémy u našich sousedů se okamžitě přenášejí i do Česka. V kombinaci s domácí regulací a vysokým zdaněním to vede k tomu, že čeští spotřebitelé platí účty, které jsou v rámci střední Evropy jedny z nejvyšších.
Pro české domácnosti to znamená nejen každoroční napětí při pohledu na vyúčtování, ale i potřebu strategického uvažování o spotřebě a investicích do energetických úspor. Energetická politika Německa, kdysi vnímaná jako model budoucnosti, se tak v praxi stává faktorem, který české domácnosti zasahuje více, než by si leckdo připustil. Nyní je tak na české politické reprezentaci, jak bude na tuto realitu reagovat.