EU tvrdě zasáhla do vytápění domácností. Co všechno to znamená pro běžné rodiny a majitele bytů

Schválená revize směrnice o energetické náročnosti budov přináší další nařízení a změny. Jde především o jasné termíny, které v horizontu několika příštích let ovlivní spoustu českých domácností. Cílem této směrnice je především dosáhnout klimatické neutrality ve fondu budov. Jeho splnění znamená v praxi postupný ústup od uhlí a topných olejů, ale i od zemního plynu. Lidé se tak musí včas připravit na to, že i spolehlivý kotel na plyn bude v budoucnu muset pravděpodobně ustoupit modernějším technologiím. 

Plynové kotle budou možná brzy minulostí , ...

Konečná pro fosilní paliva

Jedním z nejvýraznějších dat je rok 2040. Do konce tohoto roku by měli majitelé budov úplně vyřadit fosilní paliva z vytápění budov. Termín sice působí jako vzdálená budoucnost, nicméně už teď by měly členské státy přestat vyplácet jakékoliv dotace na pořízení samostatných kotlů na fosilní paliva. Například v České republice bylo možné čerpat poslední dotace na plynová zařízení v dubnu roku 2022.

Od té doby se dotační program zaměřil především na tepelná čerpadla, solární systémy a na úsporné kotle na biomasu. Majitelé rodinných či bytových domů by se tak již s předstihem měli zaměřit na pořízení právě těchto zdrojů tepla. 

Zaměřeno na novostavby

Nejrychleji se však chystané změny dotknou těch, kteří chtějí teprve stavět. Všechny novostavby totiž musí být od roku 2030 bezemisní. To znamená, že budova ke svému fungování nepotřebuje žádná fosilní paliva a má nízkou energetickou náročnost. Součástí těchto pravidel by podle všeho měla být i nutnost instalace solárních panelů na střechu. Tedy pokud to střecha technicky dovolí. 

Tento požadavek se bude týkat pouze zmíněných novostaveb, u starších domů to prozatím nařízení nevyžaduje. Pokud však vlastníte starší budovu, u které se rozhodnete pro rozsáhlou rekonstrukci nebo budete chtít změnit její účel užívání, bude po vás úřad vyžadovat instalaci panelů také. Evropská unie tím chce docílit jakési soběstačnosti, při které si budou domácnosti i veřejné a soukromé budovy vyrábět elektřinu alespoň z části samy. 

Staré domy bude nutné i zateplit , ...

Povinná renovace nemine spoustu domácností

Mezi nejvíce kontroverzní body celé směrnice patří rozhodně tlak na renovaci starých budov, tedy především na jejich zateplení. EU totiž vidí největší potenciál úspor v budovách, ze kterých v zimě teplo doslova sálá ven kvůli špatné izolaci. Členské státy budou muset zajistit pokles průměrné spotřeby energie celého bytového fondu o 16 % do roku 2030 a o 20–22 % do roku 2035. 

Podle všeho jednotlivým občanům přímé sankce hrozit nebudou. Členské státy však budou nuceny nastavit takové podmínky, aby majitele starých nemovitostí k renovaci dostatečně motivovaly. Nutnost rekonstrukce tak bude znamenat i značný pokles ceny starších nemovitostí při prodeji. Proto již dnes banky začínají zohledňovat energetické štítky budov při poskytování hypoték. Výhodnější úrok pak čeká na žadatele, který si chce koupit již opravený nízkonákladový dům. 

Kde na to vezmeme?

Největší otázkou toho celého ale zůstává, kdo to všechno zaplatí. Starší domy obvykle vlastní lidé se středními až nižšími příjmy. A ti si zkrátka nemohou dovolit obrovské investice v podobě kompletního zateplení domu, pořízení tepelného čerpadla nebo instalace solárních panelů. Evropská unie by proto v nejbližší době ráda posílila dotační programy typu Nová zelená úsporám. To vše mají financovat peníze z emisních povolenek, které se tímto způsobem dostanou zpět k lidem. 

Kromě přímých dotací by zájemci o renovaci mohli zažádat i o velmi výhodný úvěr. Cílem podobných úvěrů pak je, aby bylo splátku možné pokrýt z měsíční “úspory” na energiích. V takovém případě by byl úvěr pro rodinný rozpočet neutrální a majitelé nemovitostí by se kvůli rozsáhlým a finančně nákladným úpravám nedostali do existenčních problémů.