Země kvůli energetické krizi zavádějí razantní opatření. Obchody a restaurace budou zavírat už ve 21 hodin

Hormuzský průliv mezi Íránem a Ománem je široký asi jako vzdálenost mezi Prahou a Plzní. A přes něj každý den protékalo 20 % světové ropy. Írán ho na konci února uzavřel jako odvetu za útok USA a Izraele. Z průtoku 20 milionů barelů denně se rázem stal zlomek. Došlo tak k největšímu narušení nabídky ropy v historii světového trhu.

Průliv, přes který teče pětina světové ropy, je uzavřený

Škody jsou značné. Produkce klesla oproti loňskému březnu o 10 milionů barelů denně, cena ropy Brent vzrostla a evropské zásoby plynu jsou nejnižší od roku 2022. To, co se teď odehrává v úzkém průlivu v Perském zálivu, se odráží v přídělových knížkách, zkrácených pracovních týdnech a zavřených obchodech na více než dvou kontinentech.

Uzavření Hormuzského průlivu , Ivan...

Největší dopady na ty, kteří si nemohou dovolit být závislí

V Německu se u benzinové pumpy platí přes 2 € za litr. Vláda takto tlumí dopad výpadku ropy. V Bangladéši ale musí situaci řešit úplně jinak. Tamní vláda neví, jestli za tři týdny bude země nějaký benzín vůbec mít.

Bangladéš dováží 95 % ropy, Srí Lanka 60 % energetických zásob, Pákistán 80 % a Filipíny 90 %. Většina těchto zemí má zásoby ropy zhruba na tři týdny. Analytik Khalid Waleed ze Sustainable Development Policy Institute v Pákistánu upozorňuje, že zdražení nafty se přenese i na potraviny: „Nafta je páteří pákistánské nákladní a zemědělské ekonomiky. Náklady na autodopravu začaly růst, což se v nadcházejících týdnech promítne do všeho, od mouky až po hnojiva.“

Příděly u pumpy, QR kódy a zavřené školy

Na Srí Lance řidič musí před tankováním ukázat QR kód v mobilu, který slouží ke kontrole přídělového systému paliv. Denní kvóta: 15 litrů. A pak jede domů. K tomu stát vyhlásil středu jako státní den omezení spotřeby pohonných hmot. Učitelé a státní zaměstnanci navíc přešli na čtyřdenní pracovní týden.

Benzínová pumpa na Srí Lance , Nilanka...

Bangladéš příděly zavedl jako první v regionu, část z nich ale dočasně pozastavil kvóty kvůli svátku Eid al-Adha, kdy lidé více cestují. Vláda zároveň uzavřela univerzity, aby omezila dopravu a snížila spotřebu pohonných hmot, kterých má země kritický nedostatek. Pumpy tam mají stejně jako na Srí Lance limity na prodej paliv, které mají zabránit jejich rychlému vyčerpání. Přesto už některé okresy hlásí, že jsou bez zásob, a to i navzdory přídělovému systému. I Keňa hlásí podobný problém, zejména venkovské oblasti zůstávají aktuálně bez pohonných hmot.

Pákistán s Filipínami také zavedly opatření čtyřdenního pracovního týdnu a práci z domova. V Pákistánu navíc zavřeli na dva týdny školy a snížili maximální rychlost na dálnicích. Oproti tomu Filipíny omezily stupně na klimatizacích, vypínají počítače o přestávkách a zvýšily ceny pohonných hmot o více než dvojnásobek. Indie zkusila jinou taktiku. Obnovila nákup ruské ropy poté, co jí USA dočasně udělily výjimku ze sankcí.

Krize navíc zasáhla i turistiku většiny těchto zemí. Thajsko hlásí propad v obsazenosti hotelů na 10 %. Asie na krizi reaguje zkrácením pracovní doby a zavíráním škol. Egypt na to jde jinak.

Egypt uzavírá obchody ve 21:00

Pamatujete si na covid? Obchody a restaurace se zavíraly o hodiny dříve. Tak to teď dělá i Egypt. Kvůli ropě. Egyptská vláda nařídila zavírání obchodů, restaurací i nákupních center ve 21:00. Billboardy a část veřejného osvětlení budou vypnuty.

Před válkou platil Egypt za dovoz plynu přibližně 500 milionů $ měsíčně, po eskalaci konfliktu už více než dvojnásobek. Pokud by tento stav trval po celý rok, přebytek nákladů by přesáhl 13 miliard $. Egypt přitom už teď patří mezi nejzadluženější státy Blízkého východu. Egypt je názorný příklad, proč se k opatřením muselo přejít okamžitě.

Momentální opatření platí zatím do konce března. „Musíme začít přidělovat množství paliva a elektřiny, které spotřebováváme. Plán bude po měsíci přehodnocen,“ řekl egyptský premiér Mostafa Madbouly. To jsou důsledky v zemích, kde každé zdražení energie zabolí. Tato krize dopadá i na Evropu, ale jinak.

Evropa nekrátí pracovní týden, ale daně

Srí Lanka zavádí QR kódy, které pomáhájí regulovat, kolik paliva si kdo může natankovat, Španělsko snižuje DPH. Obojí je reakce na tu samou energetickou krizi. Plyn, nafta, benzín, vše zdražilo. Prvních 10 dní konfliktu už stálo evropské daňové poplatníky o přibližně 3 miliardy € navíc za dovoz paliv.

Evropské vlády se ujaly daňových škrtů. Nejdál zašlo Španělsko, které snížilo DPH z 21 % na 10 %. Podobnou cestou šlo i Portugalsko, které snížilo daň z nafty jako první. Itálie zase schválila postihy pro firmy, které by krize využily k navyšování marží. Francouzská firma TotalEnergie zastropovala ceny pohonných hmot do konce března.

Slovensko zavedlo regulaci prodeje nafty na čerpacích stanicích a stanovilo vyšší ceny vozidlům se zahraniční registrační značkou. Opatření míří na řidiče ze sousedních zemí, včetně České republiky, kteří sem jezdili, aby natankovali levněji.

Většina opatření je také platná do konce měsíce března. Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen naznačil, že Evropská unie zvažuje jisté dočasné krizové mechanismy, pokud by došlo k závažné cenové krizi. Což je logický krok vzhledem k tomu, že žádné z těchto opatření neřeší základní problém. A ten se zřejmě brzy nevyřeší.

Tohle není jako válka na Ukrajině

Když začala válka na Ukrajině, ceny energií vyskočily nahoru, po čase se ale stabilizovaly. Tentokrát to tak snadné nebude. Jde o největší narušení nabídky ropy v historii trhu. Objem ropy a plynu, který byl zablokován, nejde tak rychle nahradit.

V roce 2022 bylo možné změnit trasy tankerů a dodavatele. Hormuzský průliv je ale fyzicky zablokován, ne pokutován. Analytici varují, že trh s plynem zůstane po zbytek roku napjatý. Ceny v Evropě a Asii budou vysoké. Obávají se, že to bude mít dalekosáhlejší dopady, protože průliv zajišťoval nejen ropu, ale i vývoz dalších produktů, například hnojiv, které hrají klíčovou roli v březnu a dubnu pro setí. Průliv je uzavřený, zásoby ubývají a konec konfliktu není v dohlednu.