Stačí několik teplejších dnů a topení bez milosti vypnou. Rozhoduje přesně stanovená teplotní hranice
Za okny se po dlouhé zimě objevují první hřejivé sluneční paprsky a příroda se konečně začíná probouzet. S tím souvisí i konec topné sezóny, který se nezadržitelně blíží. Už brzy tak u vás mohou radiátory vychladnout.
To, jak dlouho bude topení v bytových domech hřát, záleží na řadě faktorů. Oproti tomu v rodinných domech si obyvatelé tento faktor regulují zcela sami a mohou se tak sami rozhodnout, kdy už vytápění nepotřebují.
Jak dlouho trvá topná sezóna
Topná sezóna podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 194/2007 Sb. začíná 1. září a končí 31. května. Na reálný termín má však vliv i aktuální teplota. Platí totiž, že dodávky tepla se spouštějí v okamžiku, kdy v dané lokalitě průměrná denní teplota klesne pod 13 °C po dva po sobě jdoucí dny a zároveň se ani následující den neočekává oteplení. To znamená, že topná sezóna může začít i později.
Stejně tak ale může i dříve skončit. Pokud totiž průměrná denní teplota venkovního vzduchu přesáhne 13 °C dva po sobě jdoucí dny a nelze očekávat pokles teplot ani další den, dochází k ukončení topné sezóny.
Jak se počítá průměrná denní teplota
Ačkoliv podle aktuální předpovědi je možné na mnoha místech České republiky naměřit denní teploty přesahující i 13 °C, neznamená to automaticky, že by už teď měla být topná sezóna ukončena. Maximální denní teplota se totiž pochopitelně nerovná průměrné teplotě.
Průměrná denní teplota se vypočítá jako průměr hodnot teploty vzduchu naměřených v klimatologických termínech 7, 14 a 21 h místního středního slunečního času. Večerní termín se přitom počítá dvakrát. Právě proto tento zlom většinou nastává v průběhu května, kdy jsou již vyšší teploty stabilnější.
Majitelé rodinných domů se rozhodují sami
Pokud bydlíte v rodinném domě, otázka dálkového vytápění se vás netýká a tuto skutečnost si tedy regulujete zcela sami. První jarní dny přitom mohou vybízet k tomu, že už je na čase topení vypnout a tímto způsobem ušetřit.
Jenže právě toto přechodné období bývá z hlediska topení nejzrádnější. Přes den můžete na teploměru naměřit velmi příjemných 15 °C, ale ráno a večer teplota snadno klesne k nule. Pokud topení vypnete příliš brzy, může se stát, že dům během pár dnů výrazně prochladne. Jeho opětovné vyhřátí pak může stát více energie a peněz, než když topení běží soustavně po celou dobu.
Místo úplného vypnutí tak případně můžete zvážit přechod na úsporný režim, kdy teplotu snížíte například o 2–3 °C. Pokud máte moderní termostat, můžete si nastavit, aby topení intenzivněji pracovalo právě brzy ráno a večer, kdy venkovní teplota výrazně klesá.
Krátkodobé vypnutí topení tak zpravidla nedává smysl. Stejně tak když se chystáte na dovolenou nebo prodloužený víkend, je lepší nechat topení spuštěné a případně jen snížit teplotu. Udržování stabilní teploty je totiž podle odborníků často efektivnější než prudké výkyvy mezi vytápěním a úplným vypnutím systému.
Zálohy nesnižujte, počkejte na vyúčtování
Mnozí se mohou také domnívat, že při vypnutí topení mohou automaticky snížit zálohy za energie a začít tak šetřit. V tomto ohledu je ale lepší počkat až na konečné vyúčtování a zálohy případně upravit až podle něj. Dodavatel vám zpravidla sám navrhne novou výši plateb tak, aby odpovídala realitě a minimalizoval se vznik vysokých nedoplatků.
Pokud si totiž nastavíte měsíční platby příliš nízko a spotřeba energie se nezmění nebo bude vyšší, vznikne nedoplatek, který budete muset uhradit najednou. A to může znamenat výrazný zásah do vašeho finančního rozpočtu.
Výše záloh přitom počítá s tím, že v některých měsících v roce jsou výdaje za energie vyšší, v jiných naopak nižší.





























































